30 C 94/2024-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 30. 11. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 25. 4. 2022 dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa v , Anonymizováno, , , adresa, . Za období od 25. 8. 2022 do 24. 2. 2023 vystavila žalobkyně žalovanému za odebranou elektřinu fakturu č. , hodnota, znějící na částku 11 680,98 Kč se splatností dne 28. 3. 2023, kterou žalovanému vyúčtovala cenu odebrané elektřiny v částce 17 140,98 Kč, 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a odečetla částku 5 560 Kč představující zaplacené zálohy. K úhradě tedy zbývá částka 11 680, 98 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jako obchodník s elektřinou nemá právo zjišťovat stavy elektroměru a další údaje nezbytné pro vyúčtování spotřebované elektřiny, když údaje získává od operátora trhu s energiemi (OTE), kdy na toto navazuje povinnost provozovatele přenosové soustavy poskytovat nezbytné údaje pro vyúčtování spotřeby právě OTE. Skrze portál OTE pak žalobkyně na základě poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy vystavila opravný daňový doklad č. , číslo, ze dne 6. 4. 2023 znějící na částku 19 325,95 Kč a za celkový objem elektřiny 2 126 mWh za období od 25. 8. 2022 do 24. 2. 2023 se splatností dne 26. 4. 2023, když tento opravný doklad nenahrazuje, ale doplňuje původní fakturu č. , číslo, . Ani na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému fakturou č. , číslo, smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury č. , číslo, ve výši 100 Kč a fakturou č. , číslo, další smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury č. , číslo, . Smluvní strany si dále ve smlouvě ujednaly smluvní sankce (smluvní pokutu) pro případ, kdy zákazník opakovaně porušuje jakoukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, která zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 800 Kč pro kategorii domácnost a 4 000 Kč pro kategorii maloodběratel. Smlouva pak byla uzavřena na dobu určitou, a to 30 měsíců od data 13. 5. 2022 s možností automatické prolongace. Žalovaný opakovaně neplnil platební povinnosti vzniklé na základě shora citované smlouvy, když neuhradil zálohy za měsíce prosinec 2022 až leden 2023, kdy dne 24. 2. 2023 v souladu s energetickým zákonem ukončila žalobkyně dodávku elektřiny, a následně přípisem ze dne 8. 3. 2023 odstoupila od smlouvy. Zároveň vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 14 800 Kč, a to fakturou č. , číslo, se splatností dne 8. 3. 2023, a to za každý měsíc od 24. 2. 2023 do 13. 11. 2024 (21 měsíců x 800 Kč). Žalovaný na celkový dluh ve výši 48 006,93 Kč i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným existoval závazkový vztah o dodávce elektřiny do shora uvedeného odběrného místa, kdy smlouva svým obsahem odpovídá kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2079 a n. občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 50 odst. 1 energetického zákona. Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit za ni dohodnutou cenu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný cenu za odebranou elektřinu neuhradil, soud tomuto uložil dlužnou kupní cenu zaplatit. Zároveň soud shledal žalobu důvodnou i ohledně vyúčtovaných smluvních pokut, které shledal platně sjednané ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 487 Kč, ze tří úkonů právní služby po 4 620 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 21 347 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 921 Kč, ze tří úkonů právní služby po 500 Kč (tj. 1 500 Kč), dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 4 099 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako 3 denní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.7. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále doplňuje, že dospěl k závěru, že nařízení o těchto žalobách obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případu, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „obdobným věcem“. V daném případě se nejedná o takovouto výjimku, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat.