34 C 100/2024-12 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 16 775 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 17. 12. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 175 Kč. Poplatek i jistina zápůjčky byly splatné k 9. 1. 2023, žalovaná je však neuhradila. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení jistiny zápůjčky, zaplacení poplatku, zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 2 500 Kč za písemné výzvy ze dne 16. 1. 2023, 23. 1. 2023, 30. 1. 2023, 8. 2. 2023 a 23. 2. 2023 a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 600 Kč za období od 10. 1. 2023 do 5. 1. 2024 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 17. 12. 2022 smlouvu, v níž se zavázaly na straně žalobkyně přenechat žalované částku 10 000 Kč, aby s ní naložila podle své úvahy, a na straně žalované tuto částku vrátit do 9. 1. 2023 a zaplatit za to žalobkyni částku ve výši 3 175 Kč. Strany si ve smlouvě sjednaly též to, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s vrácením zápůjčky, bude povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Strany si sjednaly též povinnost žalované zaplatit částku 500 Kč jako poplatek za odeslání listinné upomínky při prodlení žalované s vrácením zápůjčky. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku dne 17. 12. 2022 co do 9 000 Kč a dne 22. 12. 2022 co do 1 000 Kč. Dopisy ze dne 16. 1. 2023, 23. 1. 2023, 30. 1. 2023, 8. 2. 2023 a 23. 2. 2023 upomněla žalobkyně žalovanou o zaplacení zápůjčky a poplatku. Dne 20. 12. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.4. Projevy vůle žalobkyně a žalované jsou prokázány smlouvou o zápůjčce ze dne 17. 12. 2022 ve spojení s dodatkem ke smlouvě o úvěru, viz zejména čl. 1.1 a 1.3, v nichž je sjednána povinnost poskytnout a vrátit 10 000 Kč, zaplatit poplatek ve výši 3 175 Kč a je zde sjednána splatnost dluhu na 9. 1. 2023, čl. 2.3, v němž je domluvena povinnost žalované zaplatit paušální náhradu nákladů za odeslání písemných upomínek a též její povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ nevrácení zápůjčky řádně a včas. Poskytnutí peněz je prokázáno výpisem z účtu, učinění upomínek pěti písemnými upomínkami datovanými stejně jako shora a učinění předžalobní upomínky dopisem ze dne 20. 12. 2023 a podacím lístkem ze stejného dne.5. Po právní stránce soud vyšel z § 2390 o. z., neboť žalobkyně a žalovaná se zavázaly, že žalobkyně přenechá žalované zastupitelnou věc tak, aby ji užila podle libosti a po čase vrátila zpět věc stejného druhu a žalovaná se zavázala tuto věc, tj. peníze, vrátit, a zaplatit úrok, a to za současného předání a převzetí předmětu zápůjčky. Úrokem se zde rozumí sjednaný poplatek ve výši 3 175 Kč. Materiálně (obsahově) vzato, je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě ovšem taková povinnost žalobkyni nevznikla, protože byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož žalobkyně neměla povinnost udržovat disponibilní zdroje, z nichž by mohla k žádosti žalované poskytovat úvěr, je třeba na poplatek ve výši 3 175 Kč hledět tak, že se jedná o odměnu žalobkyně za poskytnutí zápůjčky, tedy o úrok. Pokud jde o výši úroku, soud jej posuzoval mimo jiné i z hledisek §§ 580 a 588 o. z. a dospěl k závěru, že úrok ve výši 3 175 Kč za poskytnutí prostředků ve výši 10 000 Kč na dobu 1 měsíce není nemravným. Uvedený závěr je třeba činit zejména s ohledem na to, že zápůjčka byla poskytnuta v nízkém objemu a na krátkou dobu. Tzv. mikropůjčky jsou specifickým segmentem úvěrového trhu, u nichž se pro účely srovnání s úrokovými sazbami úvěrů poskytovaných peněžními ústavy nabízí srovnání s úročenými úvěry z kreditních karet, jejichž úročení se pohybuje v sazbách kolem 20 % ročně. Jelikož judikatura Nejvyššího soudu pro závěr o nemravnosti ujednání o úroku zpravidla vyžaduje (s přihlédnutím k dalším okolnostem) dosažení trojnásobku běžné úrokové sazby bank, nelze v souzeném případě sjednanou úrokovou sazbu považovat za nemravnou. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení (vrácení) jistiny zápůjčky ve výši 10 000 Kč a zaplacení úroku ve výši 3 175 Kč.6. Strany si současně sjednaly smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. pro případ porušení smluvené povinnosti žalovanou a stanovily způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, tj. 0,1 % z dlužné částky denně, a proto je žalobkyně oprávněna požadovat její zaplacení bez ohledu na to, zda jí vznikla škoda. Smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně z 10 000 Kč za období od 10. 1. 2023 do 5. 1. 2024 činí 3 600 Kč.7. Povinnost žalovaného k náhradě účelně vynaložených nákladů za zaslání upomínek ve výši 500 Kč za jednu má oporu ve smluvním ujednání účastníků. Žalobkyně zaslala žalované pět takových upomínek, proto její účelně vynaložené náklady činí 2 500 Kč.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 775 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.