39 C 293/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 4. 12. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 35 000 Kč a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne 20. 3. 2021 smlouvu o půjčce pro částku 35 000 Kč. Na základě této smlouvy mu částku 35 000 Kč poskytla, žalovaný ji měl vrátit do 20. 3. 2022. Žalobkyni však do současné doby nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaný nereagoval ani na upomínku z 11. 10. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, pokud požadovala vydat platební rozkaz, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 3. Z předložených listin bylo ověřeno, že 20. 3. 2021 uzavřela žalobkyně jako věřitelka se žalovaným [celé jméno žalovaného], [datum narození] smlouvu o zápůjčce peněžních prostředků. Na základě té přenechala žalobkyně žalovanému částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit ve lhůtě jednoho roku. Předžalobní výzva je dokumentována stvrzenkou o odeslané poště na adresu žalovaného z 11. 10. 2023. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku. Z textu smlouvy vyplývá, že finanční prostředky byly žalovanému předány. Co se týká lhůty k plnění, bylo uvedeno, že finanční prostředky budou vráceny do jednoho roku, tedy do 20. 3. 2022. Žaloba byla podána 4. 12. 2023, tedy více než rok a půl po lhůtě splatnosti. Žalobkyně prokázala také to, že žalovanému před podáním žaloby zaslala doporučený dopis s tvrzením, že má být finanční částka vrácena. Žalovaný proti jakýmkoliv skutkovým tvrzením žalobkyně nebrojil, nebránil se ani předloženým důkazům. Soud důkazy vyhodnotil jako věrohodné a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 350 Kč. Tato částka je tvořena dvěma paušálními náhradami po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, žalobní návrh), dále je pak součástí náhrady nákladů řízení soudní poplatek zaplacený žalobkyní ve výši 1 750 Kč. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti stanovené tímto rozsudkem v běžné třídenní lhůtě.