39 C 39/2024-185 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 23. 11. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit celkem , hodnota, pohledávky. Částka 3 000 Kč s příslušenstvím představovala nepovolený záporný zůstatek na bankovním účtu číslo , hodnota, , kdy od smlouvy o poskytnutí bankovních služeb žalobkyně odstoupila od 9. 2. 2022. Další pohledávka ve výši 45 510,56 Kč představovala nesplacenou část poskytnutého úvěru. Ten byl žalovanému poskytnutý na základě smlouvy ze dne 27. 3. 2017 č. , tel. číslo, SU. Žalovanému bylo poskytnuto 100 000 Kč. Tyto měl uhradit v 60 pravidelných splátkách po 2 119,79 Kč měsíčně, poskytnuté finanční prostředky byly úročeny pevnou sazbou 9,90 % ročně. Pro neplnění závazků banka odstoupila od smlouvy ze dne 10. 1. 2022, kdy úvěr prohlásila za splatný. Pohledávka je tvořena jistinou 42 488,28 Kč, poplatky 879,35 Kč, smluvním úrokem a2 142,93 Kč k 10. 1. 2022 s úrokem z prodlení 64,34 Kč ke dni 10. 1. 2022. Poslední pohledávka ve výši 25 000 Kč představuje nepovolený debetní zůstatek na bankovním účtu č. 8653//, tel. číslo, /PD. Banka povolila přečerpání 25 000 Kč, bylo sjednáno, že poskytnuté finanční prostředky budou úročeny sazbou 21,90 % ročně. Pro neplnění sjednaných podmínek prohlásila banka úvěr za splatný 7. 1. 2022, nesplacená dlužná částka činila 31 450,92 Kč. Předmětem žaloby je dlužná jistina 25 000 Kč, smluvní úrok 1 550,52 Kč a úrok z prodlení 2 150,40 Kč. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023.2. Žalobkyně následně svá skutková tvrzení doplnila k výzvě soudu podáním 15. 8. 2024. K první pohledávce představující nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 3 000 Kč uvedla, že závazek plyne ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb. Strany se dohodly, že pro případ vzniku záporného zůstatku je žalovaný povinen neprodleně zajistit jeho vyrovnání. V opačném případě se záporný zůstatek úročí, banka má též oprávnění od smlouvy odstoupit. Není rozhodné, jakým způsobem záporný zůstatek vznikne, stačí, že jsou např. za vedení účtu strhávány poplatky, případně poplatky za transakce mezi stranami. Banka je oprávněna v takovýchto případech odepisovat prostředky bez souhlasu majitele účtu i za cenu nepovoleného přečerpání. Žalovaný se poprvé dostal do prodlení a překročil stav svého účtu 30. 6. 2021, kdy byl zapsán poplatek za vedení účtu.3. K pohledávce z poskytnutého úvěru bylo uvedeno, že na základě informací získaných před podpisem smlouvy banka schválila poskytnutí úvěru 100 000 Kč. Banka získané informace, které předložil právě žalovaný, vyhodnotila podle příslušného ekonomického modelu, vycházela z toho, že údaje sdělené žalovaným jsou pravdivé. Dále žalobkyně doplnila, že po dobu trvání úvěrové smlouvy uhradil žalovaný celkem 63 006 Kč, jednotlivé platby jsou specifikovány za dobu od 30. 4. 2018 do 20. 9. 2019. Co se týká účtovaného poplatku, představuje součet platbě za pojištění schopnosti splácet za měsíc červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2021 a leden 2022 (8 × 119 Kč), když byla započtena platba 72,65 Kč. Celkem je tedy účtován poplatek 879,35 Kč. Žalobkyně dále, vysvětlila, jakým způsobem dospěla k částce 2 143,51 Kč, hovoří-li o kapitalizovaném nesplaceném úroku z úvěru. Jedná se o úrok z dlužné jistiny 42 488,28 Kč. Stejně tak byl objasněn výpočet kapitalizovaného úroku z prodlení, který je účtován za dobu od 10. 12. 2021 dole 10. 1. 2022 v sazbě 11,75 % ročně z dlužné jistiny po splatnosti 45 510,56 Kč.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na adrese trvalého pobytu ve Slovenské republice se mu nepodařilo písemnosti doručit, proto mu byl ustanoven opatrovník. Ten při jednání soudu dne 25. 7. 2024 namítl, že absentují skutková tvrzení v podobě konkrétní struktury dlužných částek, zaplacených částek, také chybí vyjádření o tom, jakým způsobem byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Při posledním jednání ve věci pak opatrovník žalovaného vznesl námitku promlčení s argumentací, že je třeba zohlednit splatnost jednotlivých splátek finančních prostředků poskytnutých žalovanému, nikoliv splatnost celého dluhu uvažovanou od zesplatnění pohledávky., právnická osoba, otázce nepovoleného debetu na bankovním účtu byla provedena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným 20. 3. 2017. Banka se zavázala vést pro klienta běžný účet, poskytovat služby přímého bankovnictví a poskytnout také debetní kartou. Klient se zavázal za služby banky hradit poplatky podle platného ceníku. Byl otevřen účet č. , č. účtu, v českých korunách. K účtu byla vydána debetní karta pro bezhotovostní transakce s limitem 70 000 Kč týdně, pro bezhotovostní transakce s limitem 30 000 Kč týdně. Žalovaný prohlásil, že se zároveň seznámil s obchodními podmínkami týkající se konkrétního poskytovaného produktů. Dopisem ze dne 25. 1. 2022 odstoupila banka od smlouvy o poskytování bankovních služeb s účinností k 9. 2. 2022 s tím, že tento účet je uzavřen. Banka uvedla, že k odstoupení přistoupila pro vznik nepovoleného záporného zůstatku na účtu, který nebyl uhrazen ani v přiměřené době po svém vzniku. Pohyb na uvedeném bankovním účtu byl dokumentován výpisem pohybů od 23. 7. 2018 do 3. 8. 2023.6. K pohledávce z poskytnutého úvěru byl předložen návrh smlouvy o půjčce na kliknutí č. , tel. číslo, Byla sjednána výše úvěru 100 000 Kč, splatnost 60 splátkách, výše splátky 2 119,79 Kč měsíčně, úroková sazba 9,9 % ročně, RPSN 10,35 %. Výše poplatku za upomínku byla sjednána 500 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet klienta, celková částka ke splacení byla vyčíslena na 127 702,68 Kč. Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový. Bylo sjednáno, že splátky jsou splatné k 15. dni měsíce, první splátka měla být zaplacena do 15. 4. 2018. Žalovaný také zvolil pojištění pro případ smrti, trvalých následků úrazu a podobně s tím, že poplatek za pojištění představuje 119 Kč měsíčně. V článku XIII bylo sjednáno, že banka je oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr prohlásit za splatný, pokud klient poruší některou z povinností sjednaných ve smlouvě o úvěru. Dokladem o souhlasu s uzavřením smlouvy je pak certifikát, kdy zaručeným kódem podepsal žalovaný smlouvu 27. 3. 2018. Banka akceptovala návrh smlouvy dopisem ze dne 27. 3. 2018. Čerpání úvěru bylo prokázáno mimořádný výpisem z účtů 9946111001, kde 27. 3. 2018 je zachycena transakce označená jako jednorázové čerpání spotřebitelského úvěru 100 000 Kč, stejná položka je i v listině zachycující pohyb na účtu od 23. 7. 2018 do 3. 8. 2023. Dopisem ze dne 7. 1. 2022 banka prohlásila úvěr za splatný, korespondence byla zasílána na adresu, kterou žalovaný uvedl. Byl vyzván k zaplacení dlužné částky 45 855,90 Kč.7. K pohledávce z překročení povoleného debetu byl předložen návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu číslo , tel. číslo, , která byla podepsána 18. 12. 2018. Bylo sjednáno, že žalovaný je oprávněn na svém běžném účtu evidovat záporný zůstatek 25 000 Kč, úročený úrokovou sazbu 21,9 % ročně. Ve smlouvě byly také sjednány poplatky, a to 90 Kč za využití povoleného debetu měsíčně, 500 Kč za zaslání upomínky, 99 Kč měsíčně za správu účtu. Žalovaný se zavázal, že v okamžiku čerpání povoleného debetu nebude s prodlením v plnění žádné povinnosti podle smlouvy, objem příchozích transakcí musí v měsíčním průměru dosahovat nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru. V opačném případě je banka oprávněna od smlouvy odstoupit. Smlouva byla ze strany banky akceptována 18. 12. 2018. Dopisem ze dne 7. 1. 2022 banka upozornila, že odstupuje od smlouvy a zesplatňuje celý závazek pro neplnění podmínek s tím, že dluh činí 31 450,92 Kč.8. Aktivní legitimaci žalobkyně prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, pohledávky za žalovaným jsou uvedeny v příloze smlouvy pod čísly 170, 171, 172 173. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyni žalobkyně 16. 8. 2023, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky, včetně oznámení o jejím postoupení 1. 11. 2023.9. K otázce prověření schopnosti žalovaného z práce úvěr byl předložen protokol o ověření úvěruschopnosti klienta. Uvádí se, že po prověření v rámci standardních svalu schvalovacích postupů byl poskytnut úvěr, a to na základě průměrných příjmů na běžném účtu 23 952 Kč měsíčně. Co se týče povoleného debetu, podle obdobného protokolu vykazoval v té době žalovaný měsíční příjem průměrně 24 633 Kč. Soud ověřil příjmy žalovaného dosahované v období poskytování úvěru i rozhodnutí o povoleném debetu z mimořádného výpisu z účtu, kde je pravidelně vykazován měsíční příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši přesahující 20 000 Kč. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 239