39 C 48/2024-29 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město dne 18. 12. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 150 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení, sjednaným úrokem a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 17. 1. 2022 smlouvu o povoleném přečerpání č. , Anonymizováno, , která je smlouvou o úvěru, a to elektronicky, prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného. Souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil zadáním autorizačního kódu. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit do výše 150 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat ze svého osobního účtu č. , č. účtu, . Zavázal se nepřekročit sjednanou výši limitu, včas a řádně hradit dlužnou jistinu a úroky, na konci zúčtovacího období zajistit na svém účtu dostatek finančních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek a případných sankcí. Byla sjednána úroková sazba 13% ročně účtovaná v měsíčních intervalech. Protože žalovaný své povinnosti neplnil, neboť na svém účtu nezajistil dostatek prostředků pro pokrytí transakce, žalobce přistoupil k zesplatnění, a to ke dni 17. 2. 2023, když před tím žalovaného vyznal k zaplacení dlužných částek. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny, tedy záporného zůstatku na účtu 150 000 Kč, poplatku 100 Kč dle Sazebníku a dlužného úroku. K otázce úvěruschopnosti žalobce uvedl, že vycházel z údajů poskytnutých klientem, provedl interní hodnocení, prolustroval žalovaného v dostupných databázích. Nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalovanému zrušen, žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobce souhlas vyslovil již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval., právnická osoba, předložených listin bylo zjištěno, že od 2. 7. 2019 byl žalovanému zřízen žalobcem na základě uzavřené smlouvy bankovní účet, tzv. mKonto Business s vydáním platební karty a využitím internetového bankovnictví (žalovaný označen IČ , IČO, ). Dne 10. 1. 2022 požádal žalovaný o povolené přečerpání pro účely podnikání. Byl sjednán limit 150 000 Kč za 13,00% ročně, žalovaný se zavázal posílat na účet minimálně 37 500 Kč měsíčně. Při zjištění nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána sankční úroková sazba (při uzavření smlouvy 22% ročně, dle ceníku aktuálního ke dni prodlení 28% ročně). Tato tvrzení byla prokázána smlouvou o zřízení firemního účtu a smlouvou o povoleném přečerpání. Pohyb na účtu žalovaného od data jeho zřízení (i za dobu od poskytnutí povoleného debetu) dokumentuje tvrzení žalobce o solventnosti žalovaného, pohybu na účtu i čerpání finančních prostředků. Dopisem ze dne 17. 2. 2023 vyzval žalobce žalovaného k doplacení dlužných splátek (13 035,68 Kč) s upozorněním, že pokud nebude splněno v dodatečné lhůtě (do 7 dnů od doručení výzvy), nastávají účinky odstoupení od smlouvy. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení dopisem právního zástupce žalobce ze dne 30. 11. 2023. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o vedení účtu pro účely podnikání a následně úvěrová smlouva, na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat úvěrový rámec do 150 000 Kč. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal prostřednictvím čerpání finančních prostředků ze svého běžného účtu. Za důvodný považuje soud i požadavek na zaplacení nákladů spojených s upomínkou, když toto bylo sjednáno v uzavřené smlouvy. Důvodný je také požadavek na zaplacení sjednaného úroku (a to jak v sazbě sjednané, tak za dobu prodlení v sazbě sankční) a na zaplacení úroku z prodlení. Všechny požadované částky tedy soud shledal za důvodné a žalobě vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 33 011,20 Kč (soudní poplatek ve výši 6 004 Kč, 3 úkony právní služby po 7 140 Kč, 3 paušální náhrady po 300 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.