13 C 307/2025-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit garáž ve vlastnictví žalobce a uhradit žalobci náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, Smlouva o nájmu garáže, jejímž předmětem byl nájem garáže – budovy bez č.p./č.e. zapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. a obci , adresa, . Nájemní vztah byl pak sjednán na dobu určitou, a to do dne , datum, , měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 1 600 Kč. Tento nájemní vztah nebyl nikterak prodloužen, kdy již před jeho skončením měl žalovaný opakované problémy s včasným hrazením nájemného. Žalovaný tak ode dne , datum, zcela neoprávněně užívá garáž ve vlastnictví žalobce, který za žalovaným mimo jiné eviduje i pohledávku ve formě dlužného nájemného za toto užívání, které se bude domáhat ihned po jeho vystěhování. Žalobce se pak opakovaně pokoušel s žalovaným spojit s výzvou k úhradě tohoto dlužného nájemného a zejména pak s výzvou k vystěhování, když došlo k částečné úhradě, avšak pouze do měsíce dubna roku 2025. Od května roku 2025 tak žalovaný neoprávněně užívá cizí nemovitou věc, když za dané ani nehradí sjednané nájemné. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, na kterou však nebylo taktéž nikterak reagováno. Žalovaný tak v současné době, i přes výslovný nesouhlas žalobce, užívá předmětnou garáž, přičemž neexistuje žádný právní vztah, který by mu zakládal oprávnění k užívat předmětnou nemovitost. Žalovaný tak uvedenou nemovitost užívá bez jakéhokoliv právního důvodu, když nájemní smlouva skončila uplynutím doby, a k dalšímu užívání již nedostal jediný souhlas. Užíváním nemovité věci žalobci taktéž vznikají značné obtíže, jelikož přítomnost osobních věcí žalovaného je omezující, kdy v důsledku toho nemůže být garáž řádně užívána. Jelikož tedy není mezi žalobcem a žalovaným uzavřena v této chvíli žádná nájemní smlouva, ani není ve prospěch žalovaného k předmětné nemovitosti zřízeno věcné břemeno, které by jej opravňovalo k jejímu užívání, dochází ze strany žalovaného k bezdůvodnému a neoprávněnému užívání cizí věci, neboť se jeho užívání nezakládá na platném právním důvodu. Žalobci mimo jiné taktéž vzniká škoda ve formě ušlého zisku z případného pronájmu garáže..2. Žalovaný se k v žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení na adresu trvalého pobytu žalovaného.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě.4. Místní příslušnost Okresního soudu , adresa, -město je v řízení dána podle § 88 písm. b) o.s.ř., neboť v obvodu zdejšího soudu se nachází nemovitá věc, jíž se řízení týká.5. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětné garáže. Smlouvou o nájmu ze dne , datum, uzavřenou mezi účastníky řízení bylo prokázáno, že žalovaný užíval předmětnou garáž, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, . Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by bylo mezi účastníky řízení ujednáno další trvání nájmu i po , datum, , či že by garáž do dne vydání rozhodnutí vyklidil. Dopisem ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k vyklizení garáže.6. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Podle § 2225 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.8. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nájemní vztah mezi účastníky řízení skončil, žalovaný nesplnil svou povinnost podle § 2225 občanského zákoníku předat věc po skončení nájmu žalobci, čímž nadále zasahuje do jeho vlastnického práva, pročež má žalobce právo domáhat se vůči žalovanému, aby předmět nájmu vyklidil. Žalobě proto vyhověl a stanovil žalovanému lhůtu k vyklizení předmětu nájmu podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o.s.ř.9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Žalobce tedy má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, tří úkonů právní služby po 2 300 Kč (tj. 6 900 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvy, tří režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 732,50 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 14 982,50 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.