14 C 230/2025-44 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 909,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytl žalovanému finanční částku 36 683 Kč, a to několika platbami (13. 9. 2022 ve výši 17 910 Kč, dne 3. 11. 2022 ve výši 1 791 Kč, 15. 11. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 4. 1. 2023 ve výši 2 000 Kč, dne 9. 2. 2023 ve výši 3 445 Kč, dne 19. 3. 2023 ve výši 1 791 Kč, dne 7. 7. 2023 ve výši 4 800 Kč a dne 14. 8. 2023 ve výši 3 446 Kč) z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Předmětem řízení žalobkyně učinila toliko poskytnutou nesplacenou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť žalobkyně uvedla, že žalovanému byla celkem poskytnuta částka 36 683 Kč, z čehož žalovaný zaplatil jednotlivými úhradami celkem 18 773,72 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení žalované částky předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2025. Žalovaný dlužnou částku přesto nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný obdržel na svůj bankovní účet č. ú. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, . dne 14. 9. 2022 částku 17 910 Kč, dne 3. 11. 2022 částku ve výši 1 791 Kč, 15. 11. 2022 částku 1 500 Kč, 4. 1. 2023 částku 2 000 Kč, dne 9. 2. 2023 částku 3 445 Kč, dne 19. 3. 2023 platbu 1 791 Kč, dne 7. 7. 2023 platbu 4 800 Kč a dne 14. 8. 2023 částku 3 446 Kč (výpisy z účtu, zpráva banky ze dne 9. 9. 2025). Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 a ze dne 27. 3. 2025 (smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně informovala žalovaného o této skutečnosti dopisem ze dne 2. 6. 2025, v rámci něhož vyzvala žalovaného též k zaplacení dlužné částky, kterou žalovaný (dle tvrzení žalobkyně) do dnešního dne neuhradil. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak, což se však nestalo.4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný a je namístě žalobě vyhovět. Žalobkyni v řízení prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši žalované částky a žalobkyně, na kterou byla pohledávka platně převedena jednotlivými smlouvami o postoupení pohledávek, vyzvala žalovaného k vrácení takto poskytnutých peněžních prostředků. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku, neboť dospěl k závěru, že žalovaný obdržel plnění bez právního důvodu, pročež na jeho straně vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., které je povinen žalobkyni vydat, a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši určené § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.