20 C 127/2025-86 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 126 797,05 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 22. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), dle níž poskytla žalovanému téhož dne bezúčelový úvěr ve výši 140 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný. K datu podání žaloby sestávala pohledávka žalobkyně za žalovaným z částky 125 797,05 Kč coby jistiny úvěru po splatnosti, částky 1 000 Kč coby poplatků po splatnosti a příslušenství pohledávky tvořeného úrokem z úvěru ve výši 14,75 % p. a. z dlužné jistiny 125 797,05 Kč zkapitalizovaným na částku 17 092,07 Kč ke dni 24. 2. 2025 a rovněž zákonným úrokem z prodlení zkapitalizovaným k témuž dni na částku 8 490 Kč. Žalovaný dlužné částky nezaplatil ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 140 000 Kč, který žalovaný v této výši téhož dne čerpal, a oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit jej v 60měsíčních splátkách po 3 470 Kč (s výší poslední splátky 3 439,22 Kč) počínaje 24. 9. 2022 společně s úrokem ve výši 16,83 % ročně. Bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna úvěr zesplatnit, pokud žalovaný řádně a včas nesplní některou ze splátek a dostane se do prodlení se splácením úvěru. V období od 24. 6. 2023 do 24. 9. 2023 se strany dohodli na odkladu splátek. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se splácením úvěru, prohlásila žalobkyně po opakovaných výzvách (s prodlením ke dni 8. 1. 2024, ke dni 28. 1. 2024 a ke dni 29. 2. 2024) veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za splatné ke dni 25. 5. 2024. Dopisem ze dne 5. 2. 20254 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalovaného dluhu s tím, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.4. Skutečnost, že účastníci uzavřeli smlouvu o shora uvedeném obsahu, je prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru, korespondujícími předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru a záznamy o podpisu klienta těchto dokumentů. Čerpání úvěru ve výši 140 000 Kč je pak prokázáno výpisem z účtu č. , č. účtu, za srpen 2022 (jako čerpání úvěru ze dne 22. 8. 2022), přičemž žalovaný v řízení netvrdil, že by poskytnutý úvěr řádně splácel či že by ho zcela splatil. Zesplatnění úvěru je prokázáno dopisem ze dne 26. 5. 2024, učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 5. 2. 2025, jejichž odeslání je prokázáno poštovním podacím archem.5. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) jako smlouvu o úvěru, neboť se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalovaný úvěr nevyrovnal ve smluvených splátkách, ocitl se v prodlení. Žalobkyně proto oprávněně úvěr zesplatnila a požádala žalovaného o jeho celou úhradu. Jelikož se žalovaný ocitl ode dne 25. 5. 2024 s jeho celkovou výší (po zesplatnění) v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Žalovaný využil nabídku předschváleného limitu na neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 140 tis. Kč se splatností 60 měsíců, úvěr byl tedy poskytnut s doložením příjmu a posouzením výdajů, kdy žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Žalobce (věřitel) před uzavřením smlouvy, kterou sjednal spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované strany na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované straně, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a.násl. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 138,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 072 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 126 797,05 Kč sestávající z částky 6 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 890 Kč ve výši 4 176,90 Kč.