21 C 255/2025-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 7. 2025 zapsanou pod sp. zn , spisová značka, a dále žalobou podanou dne 25. 7. 2025 zapsanou pod sp. zn. , spisová značka, , se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky ve výši 11 156 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Součástí žalované částky byla rovněž náhrada nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání žalobkyně souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila a soud proto předpokládal její konkludentní souhlas v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Soud vzal z těchto a ze sdělení , Anonymizováno, , Odboru registru vozidel a řidičů, ze dne 27. 8. 2025 a 22. 9. 2025, za prokázané, že žalovaná byla v období od 16. 10. 2024 do 14. 1. 2025 vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Žalovaná neměla ve shora uvedeném období (celkem , hodnota, dní) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku a předžalobní upomínku, kdy splatnost poplatku nastala ke dni 6. 5. 2025. , právnická osoba, , že žalovaná byla v období od 17. 12. 2024 do 27. 1. 2025 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850cm3 do 2 500 cm3, registrační , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, . Žalovaná neměla ve shora uvedeném období (celkem , hodnota, dní) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku a předžalobní upomínku, kdy splatnost poplatku nastala ke dni 22. 4. 2025. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.5. Podle ustanovení § 6 odst. 1, 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel tuzemského vozidla, s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničního vozidla nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu. Má se za to, že provozovatelem vozidla je ten, kdo je provozovatelem vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.6. Podle ustanovení § 45 odst. 2, 3, 4 uvedeného zákona, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Výše příspěvku se vypočte jako součin dní podle odst. 1 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.7. Podle § 47 citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek i náklady na vymáhání zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.8. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když bylo prokázáno, že žalovaná byla ve výše uvedených obdobích vlastníkem/provozovatelem předmětných vozidel, a že v těchto obdobích k nim neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jejich provozu. Je proto podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinna zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle ustanovení §45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. V dané věci vozidla nebyla pojištěna celkem , hodnota, a 42 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 65 Kč za 1 den (v případě reg. zn. , SPZ, ) a 86Kč za jeden den (v případě reg. zn. , SPZ, ) dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. (celkem ve výši 7 826 Kč a 2 730 Kč). Soud žalobě vyhověl i co do požadované náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v paušální výši 2 x 300 Kč, na kterou má žalobkyně podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. právo, když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala ve smyslu ustanovení § 47 zákona č. 30/2024 Sb. žalovanou do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku. Soud pro úplnost uvádí, že tyto náklady tvoří příslušenství pohledávky, a nikoliv její součást. Jelikož žalovaná ve lhůtě uvedené v ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. svoji povinnost nesplnila, ocitla se v prodlení podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 556 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Zde soud jen pro úplnost uvádí, že náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána, jako kdyby byla podána toliko žaloba jediná, neboť se jeví jako krajně neúčelně vynaložený náklad podávat dvě žaloby proti stejnému subjektu v rozmezí jednoho měsíce, a tím tak v podstatě uměle navyšovat odměnu, která má být na nákladech řízení přiznána.12. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., když tyto určil jako běžné třídenní. Místo plnění nákladů řízení bylo pak určeno s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.