31 C 296/2025-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 9.7.2025 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 407,34 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala společnost , právnická osoba, žalované energii a související služby na odběrném místě na adrese , adresa, . Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku energie za období od 13.2.2023 do 23.11.2023 při spotřebě 2,331MWh částku ve výši 21 887,34 Kč ( po odečtení zaplacených záloh 11 480 Kč) činí konečná částka 10 407,34 Kč a to na základě faktury č. , hodnota, se splatností dne 11.12.2023. Pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, s účinností ke dni 30.4.2025. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 7.5.2025. Téhož dne byla žalované zaslána výzva k zaplacení dlužné částky, když ani přes tuto žalovaná dlužnou částku neuhradila.2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4.1.2021 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovanou, když na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované do odběrného místa , adresa, , elektrickou energii. Dodávku elektrické energie do sjednaného odběrného místa za období od 13.2.2023 do 23.11.20232020 byla právní předchůdkyní žalobkyně žalované vyúčtována při spotřebě 2,331MWh vyúčtována fa.č. , hodnota, se splatností dne 11.12.2023 částkou v konečné výši 10 407,34 Kč (prokázáno touto fakturou). Z přípisu ze dne 7.5.2025 má soud za prokázané, že původní věřitel žalobkyně žalovanou o postoupení pohledávek na žalobkyni vyrozuměl. Z výzvy ze dne 7.5.2025 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou o zaplacení dlužné částky podáním žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění jejích dodatků má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, čímž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení.6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny do sjednaného odběrného místa ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnil, když do sjednaného odběrného místa elektřinu dodával, žalovaná však nikoli, když za odebranou energii neuhradila dohodnutou kupní cenu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat nejenom zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu ve výši 10 407,34 Kč, s jejímž zaplacením se žalovaná dostala do prodlení, ale rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 400 Kč (tj. 1 200 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 2 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 2 615 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů. , adresa, plnění bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.