39 C 185/2025-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 23. 5. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, který by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 15 582 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně. Dne 24. 1. 2023 uzavřel se žalobkyní dohodu o zvýšení kvalifikace, a to na pozici sanitář. Zavázal se, že po skončení studia setrvá ve , podezřelý výraz, po dobu dva roky v rámci pracovního poměru. Studium bylo ukončeno 20. 2. 2023 pro absence žalovaného. Žalovaný je tedy povinen uhradit za dobu od 24. 1. 2023 do 20. 2. 2023 náklady spojené se zvýšením kvalifikace a studijního volna, které žalobkyně vynaložila, a to s odkazem na § 234 zákoníku práce. Dne 14. 3. 2023 žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej hradit v pravidelných splátkách po 1000 Kč, neuhradil ale ničeho.2. Ve věci byl 29. 5. 2025 vydán elektronický platební rozkaz a ten byl pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud dále postupoval podle § 115a o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval, když s tímto postupem žalobkyně souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.4. Skutková tvrzení žalobkyně byla ověřena z předložených listin. Dopisem ze dne 20. 2. 2023 upozornila žalobkyně žalovaného, že dne 24. 1. 2023 uzavřel dohodu o zvýšení kvalifikace, zavázal se po skončení studia setrvat po dobu dvou let v pracovním poměru ve , podezřelý výraz, , nicméně studium bylo ukončeno pro absence 20. 2. 2023, a proto je žalovaný jako zaměstnanec povinen zaplatit vzniklé náklady v celkové výši 15 582 Kč s odkazem na § 234 zákoníku práce. Tento přípis převzal žalovaný 14. 3. 2023. Dne 14. 3. 2023 byla uzavřena dohoda o uznání dluhu zaměstnancem za nezdravotní služby. Uvádí se v ní, že žalovaný jako dlužník uznává co do důvodu a výše částku 15 582 Kč jako dluh vzniklý za porušení kvalifikační dohody. Žalovaný jako zaměstnanec je uveden jménem a příjmením, svým osobním číslem , adresa, a adresou. Uvádí se, že splatnost dluhu nastala 13. 3. 2023 a žalovaný se zavazuje celou částku uhradit ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje březen 2023 až do úplného zaplacení. Strany dále sjednaly, že po poslední splátce budou vypočteny zákonné úroky z prodlení. Bylo také sjednáno, že pokud splátka nebude uhrazena nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce, výhoda splátek se ztrácí. Následně byl žalovaný opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky, a to například formou emailové korespondence 6. 1. 2025. Na adresu trvalého pobytu mu také byla zasílána upomínka 5. 3. 2025. Podle kopie dodejky žalovaný zásilku nevyzvedl. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.5. Podle § 234 odst. 1 zákoníku práce uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí, zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu než nejdéle, však po dobu pět let nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně.6. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Z předložených listinných důkazů soud uzavírá, že nárok žalobkyně je zcela po právu. Při přípravě jednání bylo zjištěno, že na majetek žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení, které bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 4. 2024 sp. zn. KSPL , spisová značka, – B – 13, kdy byl v bodě IV dlužník osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Nicméně soud konstatuje, že uplatněná pohledávka nebyla do insolvenčního řízení zařazená, neboť v době, kdy nastala její splatnost, již uplynula lhůta pro přihlášení pohledávek, bylo tedy možné věc projednat.8. Soud dále uzavírá, že žalobkyně svá skutková tvrzení prokázala, když předložila dohodu o uznání dluhu a jeho plnění ve splátkách právě z titulu nesplněné dohody o zvýšení kvalifikace. S ohledem na skutečnost, že byla podepsána dohoda o uznání dluhu ve smyslu občanského zákoníku, bylo na žalovaném, aby se bránil tvrzením žalobkyně, neboť nastala vyvratitelná domněnka existence daného závazku. A protože žalovaný ve věci žádným způsobem nereagoval, má se za to, že v době podpisu dohody závazek z daného uznaného titulu trval a trval také v uvedené výši. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to včetně úroku z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, která byla vyčíslena částkou 1 048 Kč. Ta je tvořena soudním poplatkem 848 Kč a dvěma paušálními odměnami po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.