11 C 15/2026-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 25. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 894,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela dne 21. 11. 2023 se žalovaný smlouvu o půjčce číslo 2311636387, na jejímž základě poskytla žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet ve 36měsíčních splátkách po 1 339 Kč, první splátka byla splatná dne 21. 12. 2023. Žalovaný zápůjčku nesplácel řádně a včas, a banka proto v souladu s uzavřenou smlouvou zesplatnila pohledávku s účinností ke dni 17. 3. 2025. Pohledávka za žalovanou byla bankou postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 9. 2025 s účinností ke dni 4. 9. 2025. Pohledávka ke dni postoupení činila 24 869,79 Kč bez kompletního příslušenství. Žalobce se v tomto řízení domáhal po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 19 896,20 Kč, poplatků ve výši 998 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení do 17. 3. 2025 a od 18. 3. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, a soud proto ve věci rozhodl na základě provedených důkazů dle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. V žalobě uvedené skutečnosti má soud za zjištěné z žalobcem předložených listin, kdy z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. 2311636387 podepsaného žalovaným dne 21. 11. 2023 a akceptovaným žalobcem bylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, zápůjční úroková sazba činila 33,90 % ročně, RPSN 39,67 %. Z úvěrového účtu žalovaného k předmětné zápůjčce vedeného , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný zápůjčku řádně splácel v období měsíců prosinec 2023 až prosinec 2024, následně neuhradil splátky za měsíce leden až březen 2025, a společnost , právnická osoba, . proto dopisem ze dne 17. 3. 2025 přistoupila k okamžitému zesplatnění dluhu, jak bylo z tohoto dopisu zjištěno, žalovaný však následně ještě v měsících duben, květen a srpen uhradil dílčí splátky, takže celkem na zápůjčku uhradil částku 18 411,10 Kč. Po zohlednění veškerých plateb žalovaného činí výše dlužné jistiny částku 19 896,20 Kč. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 9. 2025 bylo zjištěno, že , právnická osoba, . postoupila svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o zápůjčce žalobci. Žalobce vyzval žalovaného o úhradu dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 31. 10. 2025, jak bylo z této výzvy zjištěno. Žalobce netvrdil, ani neprokazoval žádné další platby na předmětný dluh. Podáním ze dne 17. 2. 2026 žalobce popsal, jakým způsobem původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce, a to i využitím automatizovaných modelů. K tomu byl doložen Protokol o ověření úvěruschopnosti žalovaného jako klienta ze strany , právnická osoba, ., z něhož zejména bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval příjem ve výši 25 000 Kč a zohledněny byly výdaje ve výši 14 641 Kč zahrnující náklady na bydlení, výdaje na živobytí a ostatní výdaje., právnická osoba, daném případě má soud za zjištěné, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným ve smyslu § 2390 a následující občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, smlouvu o zápůjčce na základě, které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč se stanoveným úrokem. Soud má za to, že poskytovatel zápůjčky dostatečně ověřil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy vycházel z deklarovaného příjmu žalovaného a zohlednil jeho výdaje. Schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a tedy jeho úvěruschopnost, dokládá rovněž skutečnost, že žalovaný zápůjčku fakticky déle než jeden rok řádně splácel (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023), a soud proto shledal smlouvu o zápůjčce jako platně sjednanou. Vzhledem k tomu, že žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, zesplatnil původní věřitel zápůjčku ke dni 17. 3. 2025 a svoji pohledávku za žalovaným postoupil dle § 1879 a následující občanského zákoníku žalobci, který je současným věřitelem. Po zohlednění plateb žalovaného učiněných po zesplatnění zápůjčky činí dlužná jistina částku 19 896,20 Kč a soud shledal podanou žalobu jako důvodnou jak ohledně dlužné jistiny zápůjčky, tak sjednaných poplatků, smluvního úroku a úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.5. Žalobci, který byl v tomto řízení úspěšný, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, sestávající z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu, jeden úkon právní služby po 1 940 Kč dle § 7 advokátního tarifu, jeden za účast zástupce žalobce u jednání soudu ve věci, včetně jednoho režijního paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč, zaplacený soudní poplatek 836 Kč, celkem po zaokrouhlení 5 543 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za písemné vyjádření ze dne 17. 2. 2026 a 9. 4. 2026, kterými žalobce na výzvu soudu doplnil svá tvrzení, která však měl uvést již v podané žalobě, a sepis těchto vyjádření proto nemůže jít k tíži žalovaného. I zde byla stanovena stejná lhůta k plnění.