11 C 170/2025-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou tomuto soudu dne 15. 9. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 19 200 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 6. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která ji dříve nabyla od společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 20 000 Kč dne 15. 2. 2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil žalobkyni 800 Kč. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí 19 200 Kč. Výzva k plnění před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 23. 7. 2025, žalobkyně určila datum splatnosti dne 2. 8. 2025 tak, že k datu odeslání výzvy přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalovaného jako adresáta.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 15. 10. 2025, ve kterém uvedla, že žalovaná částka má představovat půjčku, kterou ona jako dlužník věřiteli nevrátila, což nepopírá. Dlužnou částku však není schopna uhradit ihned a požádala o posunutí měsíčních splátek na úhradu žalované částky po 800 Kč měsíčně a splátek na náklady soudního řízení po 500 Kč měsíčně. Na toto vyjádření žalované reagoval zástupce žalobce podáním ze dne 28. 11. 2025, v němž uvedl, že navrhuje soudu, aby splátky dlužné částky byly stanoveny ve výši 1 500 Kč, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jediné z nich. S touto výší splátek žalovaná souhlasila.3. Soud postupoval ve věci podle § 115 a o.s.ř. a ve věci nenařizoval jednání. S tímto postupem žalobkyně i žalovaná souhlasily.4. Z předložených listin má soud za zjištěná žalobní tvrzení žalobce uvedená výše. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., ze dne 15. 2. 2024 a vyjádřením , právnická osoba, . ze dne 1. 10. 2025, kterým banka potvrdila, že majitelem účtu číslo , č. účtu, , na který byla částka celkem 20 000 Kč převedena původním věřitelem, je žalovaný, banka rovněž eviduje předmětnou příchozí platbu 20 tis. Kč pod VS , var. symbol, , který odpovídá potvrzení o provedené platbě původním věřitelem. Postoupení pohledávky původního věřitele za žalovaným na žalobce bylo prokázáno předloženými smlouvami o postoupení pohledávek citovanými výše, dopisem ze dne 20. 7. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobkyně. Ohledně výše dlužné částky vycházel soud z tvrzení žalobce, že žalovaný dosud uhradil na dluh pouze 800 Kč, když žalovaný v tomto řízení jinou úhradu dlužné částky netvrdil ani neprokazoval. Další důkazy navrhovány nebyly.5. Soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Soud má za prokázané, že na účet vedený na jméno žalovaného poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., částku 20.000 Kč jako plnění poskytnuté žalovanému bez právního důvodu. Žalovanému proto bylo v souladu s požadavkem žalobkyně uloženo uhradit žalobci jako právnímu nástupci původního věřitele (postoupení pohledávky dle § 1879 o.z.) vzniklé bezdůvodné obohacení ve výši 19 200 Kč, které žalovaný dosud neuhradil. Z těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl, včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to formou přiměřených měsíčních splátek.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch, a soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Celková náhrada nákladů činí 3 160 Kč, a to za 3 úkony právní služby po 400 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b adv. tarifu, dále 1 režijní paušál po 450 Kč dle § 13 adv. tarifu za vyjádření zástupce žalobce ze dne 28. 11. 2025, 21% DPH a soudní poplatek ve výši 800 Kč. I zde byla stanovena lhůta k plnění formou měsíčních splátek. Soud nepřiznal žalobci náhradu odpovídající odměně za 1 úkon právní služby za podání zástupce žalobce ze dne 28. 11. 2025, kterým zástupce pouze stručně jednou větou uvedl, že souhlasí s výší splátek po 1 500 Kč měsíčně, s ohledem na tento rozsah i obsah podání byl žalobci přiznán za toto podání pouze režijní paušál ve výši 450 Kč.