13 C 27/2026-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne 9.1.2026 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 121 367,91 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 28.08.2020 s žalovaným smlouvu o povoleném přečerpání č. GNN100089648 která je smlouvou o úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, v souladu s podmínkami pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby. Součástí smlouvy jsou podmínky pro povolené přečerpání, dále všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů u žalobkyně, Sazebník bankovních poplatků mBank a úrokový lístek mBank, s nimiž se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. V předmětné smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit až do výše 1 000 Kč, který byl následně navýšen Dodatkem č. , Anonymizováno, ke smlouvě o povoleném přečerpání ze dne 2.1.2023 na výši 120 000 Kč, a který mohl žalovaný čerpat realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu mKonto, č.ú. , č. účtu, , vedeném u žalobkyně. Tento svůj závazek žalobkyně ke dni 2.1.2023 splnila. Žalovaný se zavázal zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu dle smlouvy a plnit veškeré své závazky z této smlouvy vyplývající, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu a úroky, na něž má žalobkyně nárok podle smlouvy, a dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení dle podmínek. Dle čl. II odst. 1 dodatku ke smlouvě je nesplacená jistina úvěru úročena roční procentní úrokovou sazbou ve výši 13,4 %, přičemž dle podmínek žalobkyně účtuje úroky v měsíčních intervalech, a to v jednotlivých na sebe bezprostředně navazujících měsíčních zúčtovacích cyklech, přičemž každý zúčtovací cyklus končí k tomu dni v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, v němž bylo povolené přečerpání poskytnuto. Žalobkyně byla dle čl. IV., odst. 1. smlouvy v případě prodlení žalovaného klienta s úhradou jakéhokoliv závazku ze smlouvy, či při překročení povoleného limitu přečerpání, oprávněna úročit dlužnou částku vedle smluvního úroku 13,40 % p.a. též úrokem z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy. Dle části čl. IV odst. 1 smlouvy pokud žalovaný z jakéhokoli důvodu překročí úvěrový limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Dle odst. 3.2.1 podmínek byla žalobkyně oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od smlouvy zejména je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky vůči žalobkyni, či pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalovaný překročil úvěrový limit, nezajistil dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku, využila žalobkyně svého výše uvedeného práva dle podmínek a od smlouvy odstoupila, a to dopisem adresovaným žalovanému, čímž se stal dluh splatným ke dni 15.01.2025. Částka, která je předmětem řízení je složena z nesplacené jistiny - záporného zůstatku na účtu ve výši 121 367,91 Kč tvořeného rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného, dlužného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 15.1.2025 na částku 7 357,15 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni 27.11.2025 na částku 29 842,42 Kč, úroku ve výši 13,40 %z částky 121 367,91 Kč od 28.11.2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 121 367,91 Kč od 28.11.2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k v žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a n., o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.4. Ze smlouvy o vedení účtu č. , Anonymizováno, uzavřené dne 18.8.2020 a ze smlouvy o povoleném přečerpání z téhož dne ve znění jeho dodatku ze dne 2.1.2023 bylo prokázáno, že žalobkyně na základě zřídila žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Z výpisu z účtu žalovaného pak byla prokázána výše dluhu žalovaného vůči žalobkyni, přičemž žalovaný pro svou pasivitu v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na oba úvěr poskytnutý žalobkyní plnil částku vyšší, než jakou tvrdí žalobkyně. Z uvedených důkazů má soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za prokázaný.5. Soud dále zkoumal, zda žalobkyně splnila řádně povinnost uloženou jí § 86, z.č. 257/2016 Sb. a posoudila úvěruchopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne 27. 9. 2023, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřila insolvenční rejstřík, v němž neměl žalovaný žádný záznam. Dále ověřila předchozí splátkovou morálku klienta z informací CBCB a z historie v interní evidenci klientů ověřil, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní. Z reportu CBCB ze dne 28.8.2020 vzneseného v 8:23:02 hod. žalobkyně zjistila dva nezajištěné splátkové úvěry v domácí měně v celkové hodnotě 28 252 Kč, když se jednalo o jednu kreditní kartu v domácí měně a jeden revolvingový úvěr v domácí měně. Celkový úvěrový rámec kreditní karty byl stanoven na 20 000 Kč, přičemž žalovaný tento limit ke dni podání žádosti plně vyčerpal. Maximální limit revolvingového úvěru činil 17 000 Kč, přičemž ke dni podání žádosti bylo z tohoto limitu vyčerpáno 11 499 Kč. Žalovaný neměl v době žádosti žádné splatné závazky z kreditních karet. Žalovaný neměl závazky z velkých revolvingových ani splátkových úvěrů. Za 3 měsíce žalovaný nepodal žádnou žádost o úvěr a ani mu nebyl vyplacen žádný úvěr. Celková výše splátek nezajištěných úvěrů činila 3 583 Kč. Žalobkyně dále zjistila maximální počet splátek po splatnosti v počtu 7, že žalovaný neměl žádnou splátku úvěrů po splatnosti a maximální přečerpání limitu revolvingového úvěru za uplynulých 12 měsíců činilo 426 Kč. Žalovaný na žádosti uvedl, že jeho aktuální čistý měsíční příjem činí 29 000 Kč. Počet vyživovaných osob nule, rodinný stav svobodný a měsíční náklady na bydlení ve výši 10 500 Kč. Z reportu CBCB ze dne 2.1.2023 vzneseného ve 10:54:31 hod. žalobkyně zjistila, že žalovaný klient měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši 6 762,64 Kč. Žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Žalobkyně dále posuzovala schopnost žalovaného splácet na základě výpočtu tzv. disponibilního příjmu, spočívajícího v rozdílu mezi čistým příjmem dlužníka a jeho životními náklady včetně měsíčních splátek jiných závazků. Na základě této kalkulace stanovila žalobkyně maximální přípustné měsíční zatížení pro novou úvěrovou splátku ve výši 10 812,40 Kč. Nové splátkové zatížení činilo 3 600 Kč. Celkové zatížení bylo vyhodnoceno jako přiměřené vzhledem k deklarovaným i ověřeným údajům. Příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím příchozích transakcí na účtu č. , č. účtu, vedený rovněž u žalobkyně. Tímto způsobem žalobkyně zjistila, že žalovaný pobírá mzdu od společnosti , právnická osoba, . ve výši pohybující na úrovni příjmu uvedeného žalovaným v žádosti. Mzda žalovaného za měsíc srpen 2022 činila 30 209 Kč, za měsíc září 2022 15 554 Kč, za měsíc říjen 2022 28 731 Kč a za měsíc listopad 2022 28 102 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, měla žalobkyně přehled i o běžných měsíčních výdajů žalovaného např. za jídlo, kdy dne 2.10.2022 zaplatil žalovaný částku 612,80 Kč u společnosti , Anonymizováno, , dne 8.10.2022 částku 414,20 Kč v , Anonymizováno, , dne 13.10.2022 tamtéž částku 478,70 Kč, dne 19.10.2022 částku 210 Kč v restauraci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dne 21.10.2022 částku 537,50 Kč v , Anonymizováno, , dne 01.11.2022 částku 451 Kč u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dne 3.11.2022 částku 321 Kč v , Anonymizováno, , adresa, , dne 16.11.2022 částku 214,20 Kč v , Anonymizováno, , dne 16.11.2022 částku 664,30 Kč v , Anonymizováno, , dne 27.11.20