14 C 3/2026-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 23 005,94 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, dne 26. 4. 2022, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu a žalovaný se zavázal peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný zaplatil toliko 3 760 Kč, dále svou povinnost hradit splátky řádně a včas porušil. Žalobkyně tak vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 30 dnů a vzhledem k tomu, že ani poté žalovaný svou povinnost nesplnil, rozhodla se žalobkyně přistoupit k odstoupení od smlouvy. Po odstoupení od smlouvy již žalovaný nic nezaplatil. Žalobkyně uvedla, že před sjednáním smlouvy řádným způsobem vyhodnotila a prověřila úvěruschopnosti žalovaného. Celkový dluh žalovaného ve výši 24 973,11 Kč se skládá z poskytnutých nevrácených peněžitých prostředků (jistiny) ve výši 19 642,28 Kč, dlužného pojistného 863,66 Kč, smluvních poplatků 2 500 Kč, a smluvního úroku z jistiny ve výši 1 967,17 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, leč bezvýsledně. Žalobkyně následně žalobu doplnila podáním ze dne 30. 1. 2026 (č.l. 23-26), v němž uvedla, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč a počínaje datem 15. 5. 2022 byl povinen hradit splátky minimálně ve výši 740 Kč. Dále žalovaný čerpal část úvěru ve výši 952 Kč, celkem uhradil 5 splátek v celkové výši 3 760 Kč, které byly započteny v částce 1 309,72 Kč na jistinu (tím byla ponížena na částku 19 642,28 Kč tak, jak ji žalobkyně uplatnila v tomto řízení). Jde-li o smluvní úrok, žalobkyně uvedla, že úvěr byl úročen sazbou ve výši 29,9 %, nicméně žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění a požadovala po žalovaném v rámci žaloby pouze 26,45 % p.a. Úrok byl vypočten za období od 16. 9. 2022 do 16. 12. 2022 (tj. za 107 dní) a dále žalobkyně požadovala v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru počínaje dnem 1. 1. 2023 smluvní úrok v sazbě 14,06 % p.a. za období od 1. 1. 2023 do 28. 2. 2023 (za 59 dní). Celkem tak kapitalizovaný úrok činí 1 967,17 Kč. Dlužné poplatky 2 500 Kč jsou tvořeny náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a byly vyčísleny dle sazebníku žalobkyně (400 Kč za první upomínku, 600 Kč za 2. upomínku a 1 500 Kč za ukončení smlouvy o úvěru z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího déle než 3 měsíce). Dlužné pojistné 863,66 Kč bylo vyčísleno za období od 16. 9. 2022 do 28. 2. 2023 jako 0,65 % ze sjednaného úvěru.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že strany uzavřely dne 26. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelské úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, které měl žalovaný splácet minimálními měsíčními splátkami po 740 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 29,9 % ročně. RPSN činila 29,9 %. Součástí úvěrové smlouvy bylo též pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalobkyně doložila přehled plateb a výpočet dluhu žalovaného (č.l. 30), z něhož je zřejmé, že žalovaný uhradil celkem , hodnota, splátek (4x ve výši 740 Kč a 1x ve výši 800 Kč) od května 2022 do září 2022, poté přestal úvěr splácet. Po úhradě poslední splátky činil dluž žalovaného 24 973,11 Kč (z čehož 19 642,28 Kč dlužil na jistině, 1 967,17 Kč na úroku 863,66 Kč na pojistném a 2 500 Kč na poplatcích). Dopisem ze dne 1. 3. 2023 žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a vyzvala současně žalovaného k okamžité úhradě dluhu 24 973,11 Kč. Dále byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2025. Žalobkyně doložila soudu svá tvrzení, že před sjednáním úvěru prověřila schopnost žalovaného hradit sjednaný úvěr – zejména zjištěním jeho příjmu (č.l. 35-36), dále to, že ověřila řádně totožnost žalovaného (kopie rodného listu a platného občanského průkazu) a dále z formuláře, v němž byl zachycen postup před sjednáním úvěru (č.l. 27 – zpráva o posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v němž byl uveden čistý příjem ve výši 35 817 Kč, náklady na nájemné 16 000 Kč a současně to, že žalovaný nemá žádný negativní výsledek v dostupných databázích (SOLUS, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí).5. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovaného poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Po zhodnocení takto učiněných skutkových zjištění má soud za to, že strany platně uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je o. z.), jejíž součástí byla též pojistná smlouva ve smyslu ust. § 2758 o. z. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal společně s úroky řádně a včas uhradit. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně využila svého oprávnění sjednaného ve smlouvě a od smlouvy odstoupila a současně vyzvala žalovaného k úhradě dosud nesplacené části poskytnutého úvěru včetně vyčísleného dlužného pojistného a úroků. Ve vztahu k prověření úvěruschopnosti z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) má soud za zjištěné, že úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně posouzena řádně, tedy v rozsahu přiměřeném povaze, délce, rizikovosti a též výši úvěru pro spotřebitele. Schopnost žalovaného úvěr splácet dle názoru soudu vyplývá zejména z doložené výše pravidelného příjmu, kdy při sjednané výši měsíční splátky úvěru 740 Kč nelze mít za to, že by takové splátky nebyly v možnostech žalovaného, zvlášť pakliže žalovaný zpočátku splátky řádně hradil. Rovněž sjednanou výši úroku v sazbě 29,9 % lze ještě považovat za sazbu přiměřenou. Žalobkyně pak uplatnila žalobou úrokovou sazbu nižší (26,45 % p.a.). Z uvedených důvodů má soud úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi stranami dne 26. 4. 2022 za platně sjednanou, pročež i žalobu soud vyhodnotil jako důvodně podanou. Výrokem I. tohoto rozsudku soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenstvím dle § 1970 o. z. v podobě úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůta ke splnění povinnosti byla žalovanému určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí proto plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 005,94 sestávající z částky 400 Kč za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH. O lhůtě k plnění bylo i v případě výroku II. rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1. o. s. ř.