14 C 313/2025-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně (dále také jen jako „banka“) se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 10. 6. 2024 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru 7330026133, na základě které banka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek po , částka, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci, a to společně se sjednaným úrokem v sazbě 15,99 % p.a. Žalovaný své povinnosti nedodržel, neboť se dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru k datu 28. 12. 2024, neboť k tomuto datu byl žalovaný v prodlení s více než 2 splátkami. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , a poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku v sazbě 12,75 % p.a. počítaného z dlužné jistiny za období od 11. 12. 2024 do 18. 8. 2025 ve výši , částka, , dále kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, za období od 29. 12. 2024 do 18. 8. 2025 a dále žalobkyně požadovala též smluvní úrok 12,75 % p.a. jdoucí z částky , částka, od 19. 8. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky , částka, od 19. 8. 2025 do zaplacení. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu též předžalobní upomínkou. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem banka před poskytnutím úvěru posoudila majetkové poměry žalovaného z hlediska jeho úvěruschopnosti (doplnění žaloby na č.l. 28-29 včetně listin na č.l. 30-34)2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu trvalého pobytu. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 10. 6. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, s úrokem ve výši 15,99 % ročně s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši , částka, počínaje 15. 7. 2024 (smlouva na č.l. 14-17, žádost o poskytnutí úvěrového produktu na č.l. 18). Poslední splátka měla být zaplacena k datu 17. 5. 2032 ve výši , částka, . Dle článku 8.3 smlouvy byl žalovaný v případě prodlení povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši a za podmínek dle ceníku žalobkyně. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, vyzvala žalobkyně žalovaného k doplacení dlužné částky dopisem ze dne 26. 11. 2024, a to nejpozději do data 28. 12. 2024. Dopisem ze dne 28. 12. 2024 pak žalobkyně k tomuto datu celý úvěr zesplatnila. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak. Celková výše dlužné částky pak vyplývá z listin žalobkyně označené jako Podklady pro soudní řízení na č.l. 21-22. Výše jednotlivých poplatků a smluvních pokut, které žalobkyně naúčtovala žalovanému je zřejmá z listiny na č.l. 22 a 29 p.v. a rovněž z doloženého ceníku žalobkyně. Soud má za prokázané, že banka se před sjednáním úvěru řádným způsobem vypořádala s informacemi, které měla od žalovaného a taktéž s informacemi, které získala z interních zdrojů, a posoudila, zda poskytnutý úvěr je v možnostech žalovaného úvěr stanovenými splátkami splácet (listiny na č.l. 30-34).4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., nicméně žalovaný porušil podmínky smlouvy, když poskytnuté prostředky nesplácel řádně a včas tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno, a ocitl se v prodlení s hrazením splátek. Žalobkyně proto úvěr v souladu s příslušným ustanovením úvěrové smlouvy zesplatnila ke dni 28. 12. 2024 a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně dlužných poplatků za prodlení a sjednaného úroku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit celou dlužnou částku spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku jdoucího z dlužné jistiny od 19. 8. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. rovněž jdoucího z dlužné jistiny od 19. 8. 2025 do zaplacení. Lhůtu k plnění určil soud žalovanému v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.5. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a má proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x , částka, podle § 7 a § 11 odst.1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po , částka, podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady vynaložené žalobkyní v tomto řízení činí , částka, , a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.