17 C 34/2026-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 519 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 24. 6. 2025 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 40 000 Kč. Smluvní strany se dohodly na provizi za zprostředkování spotřebitelského úvěru ve výši 2 500 Kč, dále si dohodly smluvní pokutu a poplatky spojené s vymáháním neuhrazené pohledávky. Částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného, částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provize. Žalovaný dluh v dohodnutých 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč řádně a včas nesplácel, proto v souladu s ust. čl. IV bod 1 písm. d) smlouvy došlo k zesplatnění úvěru a to dnem 25. 10. 2025, kdy tomu předcházela výzva žalobkyně k úhradě dluhu. Na jistině dluhu žalovaný neuhradil po zohlednění jím provedených plateb částku ve výši 26 287 Kč a dále dluží dlužné splátky ve výši 4 800 Kč, kdy tato částka sestává z dlužných úroků ve výši 1 983 Kč a 2 817 Kč představující úmor. Dle čl. I. smlouvy byla sjednána roční úroková sazba ve výši 28,17 %. Za zaslání upomínek k úhradě dluhu vyúčtovala dále žalobkyně žalovanému v souladu s čl. IV. bod 4 písm. b), d) smlouvy částku 300 Kč za 3 odeslané upomínky po 100 Kč. Žalobkyně dále požadovala částku ve výši 3 x 499 Kč odpovídající sjednané smluvní pokutě dle čl. IV. bod 2, písm. c) smlouvy za každé jednotlivé prodlení s úhradou splátky. Dále se žalobkyně domáhá žalobou i úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy, tedy z částky 31 087 Kč za dobu od 26. 10. 2025 do 10. 12. 2025 v celkové výši 1 430 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Předmětnou dlužnou částku žalovaný řádně a včas neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 822032 ze dne 24. 6. 2025, záznamu o vložení dokumentu do systému, přílohy č. 2 smlouvy (standardní informace o spotřebitelském úvěru), upomínky ze dne 25. 8. 2025, 25. 9. 2025, oznámení o zesplatnění ze dne 25. 10. 2025, potvrzení o provedení transakce (převod 27 500 Kč a 2 500 Kč), posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne 26. 6. 2025, smlouvy o podnájmu bytu, výplatních pásek žalovaného za duben a květen 2025, potvrzení o příchozích úhradách mzdy žalovaného za dobu od březen až červen 2025, výpisů z Repi, potvrzení o provedení transakce – 1 Kč (prokazuje uzavření smlouvy), podacích lístků, prohlášení žalovaného o jeho závazcích a výdajích ze dne 24. 6. 2025, oznámení o schválení úvěru a přehledu splátek smlouvy vzal soud v daném případě za zjištěné, že žalovanému byl převodem na jím uvedený účet poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být ze strany žalovaného splacen za 25 měsíců ve splátkách po 1 600 Kč měsíčně počínaje 20. 7. 2025, poslední splátka byla splatná dnem 20. 7. 2027. Celkem měla být uhrazena částka 40 000 Kč (RPSN 44,5 %, roční úroková sazba 28,17 %). V úvěrové smlouvě byla sjednána výplata částky 2 500 Kč přímo zprostředkovateli jako provize. V článku IV. 1 byly sjednány podmínky zesplatnění úvěru, v článku IV. 2 jsou pak upraveny smluvní pokuty, jednak v procentní sazbě 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, dále pak v procentní sazbě 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, eventuálně smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Součástí úvěrové smlouvy bylo také ujednání poplatků včetně uvedení nákladů na zaslání upomínky při nesplacení splátek (čl. IV. 4 b) – 100 Kč za každou upomínku). Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla žalobkyní přezkoumána na základě posouzení jeho úvěruschopnosti, jeho výplatních pásek, výpisem z účtu, čestným prohlášením a kontrolou v registru platebních informací. Před zesplatněním byl žalovaný písemně upomínán dopisy, za které žalobkyně oprávněně požaduje zaplacení poplatků v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč za každou doloženou upomínku z 25. 8. 2025, 25. 9. 2025, 25. 10. 2025). Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek přistoupila žalobkyně dne 25. 10. 2025 k zesplatnění pohledávek.5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Na základě učiněných skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Na základě výše uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve stanovených splátkách, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Protože žalovaný tuto svoji povinnost řádně a včas neplnil, žalobkyně v souladu se smlouvou, a to čl. IV bod 1 písm. d) úvěr ke dni 25. 10. 2025 zesplatnila a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Ke dni zesplatnění činila výše jistiny 26 287 Kč a dlužné splátky 4 800 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky ve výši 31 087 Kč (26 287 Kč + 4 800 Kč představující nezaplacené splátky) a smluvní pokuty (1 497+1 430 Kč) v souvislosti s prodlením žalovaného i nárok na úhradu nákladů na zaslání celkem 3 upomínek k úhradě dluhu po 100 Kč za každou upomínku (tedy 300 Kč), a to v souladu s čl. IV. bod 2 a 4 Smlouvy o úvěr a smluvní úrok ve výši 1 983 Kč. Dále pak vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši odpovídající § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., tedy 11,5 % ročně z jistiny 29 104 Kč. Současně pak dle ujednání ve smlouvě vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z úvěru dle čl. 3. smlouvy o úvěru ve výši 28,17 % ročně z jistiny, a to za dobu neodporující ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. a po uplynutí 90 dnů, v sazbě odpovídající zákonnému úroku z prodlení. Proto soud žalobě co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 277 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 373 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 314 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.