17 C 341/2025-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 632,10 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 2. 9. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalované mohl být na základě této smlouvy poskytnu úvěr až do částky 10 000 Kč, a to prostřednictvím účtu žalované. Úvěr měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně úvěr k 30. 10. 2024 zesplatnila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez jednání vyslovila souhlas již v podané žalobě. Soud věc rozhodl podle § 115a ve spojení s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 2. 9. 2023, jejíž obsah byl určen i ve všeobecných obchodních podmínkách a ceníku, a dále z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní žalobkyně zavázala poskytnout žalované možnost čerpat úvěr až do částky 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpanou částku včetně úhrady smluveného úroku (12,75 % p. a., i když původně bylo ujednáno 16,9 % p. a., ale žalobkyně takto sjednanou výši v rámci prodlužnického přístupu snížila) splácet v pravidelných měsíčních splátkách 300 Kč ke každému 17. dni v měsíci. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaná nedodržela, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 10. 2024, když pro případ prodlení žalované bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Tato skutečnost byla zjištěna dopisu ze dne 30. 10. 2024, dokladu o jeho odeslání žalované, z výpisu z účtu č. , č. účtu, a z historie úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení žalované částky.4. Soud se dále zabýval i tím, zda žalobkyně postupovala v souladu se z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a zjišťovala před poskytnutím úvěru, zda je žalovaná úvěruschopná. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 2. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně postupovala řádně a úvěruschopnost žalované si zjistila a ověřila na základě odpovídajících údajů o jejích příjmech a výdajích.5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení sporu. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Žalobkyně v řízení prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, ale svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostála, když řádně a včas neplatila splátky úvěru a dostala se tak do prodlení, načež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu včetně příslušenství. Jelikož žalovaná dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatila, soud žalobě vyhověl. Soud nemá pochybnosti o správnosti listin předložených žalobkyní a zároveň žalovaná žádné relevantní okolnosti neuzavření smlouvy či splnění svého závazku netvrdila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, byl žalobkyni přiznán podle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 400 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč.