21 C 246/2025-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 6. 2025 zapsanou pod spisovou značku (dále jen sp. zn.) , spisová značka, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 422 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, uzavřel s žalovaným dne 14. 2. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které tomuto poskytl stejného dne částku ve výši 6 500Kč, a to bezhotovostně na jím uvedený účet č. , č. účtu, . Částka měla být vrácena do 15. 3. 2024, když se tak ale nestalo. Žalovaná částka je pak tvořena jistinou úvěru ve výši 6 500 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 729,67 Kč a úrokem ve výši 192,33 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobkyně ověřována. Žalovaný byl o zaplacení upomínkou ze dne 25. 4. 2025. Výše uvedená pohledávka za žalovaným byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025 na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, . Když žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 4. 2025 mezi ní a shora uvedenou společností.2. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 7. 2025 zapsanou pod sp. zn. 21 C 284/2025 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřel s žalovaným dne 9. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které tomuto poskytl celkem částku ve výši 16 800 Kč, a to bezhotovostně na jím uvedený účet č. , č. účtu, ve dvou platbách dne 9. 1. 2024 částku 6 800 Kč a dne 10. 1. 2024 částku 10 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobkyně ověřována. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 3. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Tato společnost nabyla pohledávku za žalovanou od právního předchůdce žalobkyně společnosti , právnická osoba, ., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025. Žalovaný byl o zaplacení částky upomínán naposledy dne 16. 4. 2024 a následně předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2025. Poskytnutá částka nebyla žalovaným dosud vrácena, a to ani částečně.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 9. 2025, č. j. , spisová značka, byla obě shora uvedená řízení spojena ke společnému projednání pod sp. zn. , spisová značka, .4. Žalovaný se k žalobám nevyjádřil.5. Podáním ze dne 29. 9. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to pro částku 5 500Kč s příslušenstvím. Soud tak postupoval dle ustanovení § 96 odst.1, 2, 3 a 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I. tohoto rozsudku), když v dané fázi řízení nebylo k takovémuto postupu souhlasu žalovaného třeba.6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:8. Žalobkyně předložila dvě smlouvy o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 29. 1. 2024 a 14. 2. 2024. Na základě těchto ve shodě s jejími výše uvedenými skutkovými tvrzeními poskytla žalovanému nejdříve částku 6 500Kč a následně ve dvou platbách celkově částku 16 800Kč na žalovaným sdělený účet č. , č. účtu, (prokázáno sdělením společnosti Air bank a.s., včetně toho že žalovaný je majitelem tohoto účtu). , adresa, 500Kč byla žalovanému poskytnuta s úrokem ve výši 192,33Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 456,70Kč, nicméně již v samotné smlouvě je uvedena RPSN ve výši 6 301,53 %. Částka měla být vrácena do 30 ti dnů. , adresa, 800Kč byla žalovanému poskytnuta s denním úrokem 1,25 %, kdy ve smlouvě je RPSN uváděna ve výši 4678 % (žalovaný měl vrátit celkem částku 78 2012,98Kč). Věřitelem pohledávek za žalovaným se stala na základě shora uvedených smluv o postoupení žalobkyně (smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 25. 4. 2025 (úvěr 6 500Kč) a dne 2. 6. 2025 (úvěr ve výši 16 800Kč), když stejného dne byly tyto písemnosti podány na poštu (spolu s dvěma předžalobními výzvami). Žalovaný dle sdělení žalobkyně na úvěr ve výši 6 500Kč uhradil celkem částku 5 500Kč, jinak dále již ničeho, a to ani na druhou ze smluv.9. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.13. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části, neboť obě uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy. Této skutečnosti si je žalobkyně evidentně vědoma, neboť se žalobami případně domáhala zaplacení toliko částky představující bezdůvodné obohacení žalované. Zde soud uvádí, že k závěru o absolutní neplatnosti úvěrových smluv dospěl zejména na podkladě výše sjednaných úroků (resp. součtu celkových nákladů na jednotlivý úvěr (tedy i se započtením účtovaných poplatků za sjednání úvěru, když tyto jsou též v podstatě skrytým úrokem)), když tyto byly sjednány v řádu stovek procent. Z konstantní judikatorní praxe vyplývá, že přijatelná výše úroků, byť s přihlédnutím ke konkrétnímu případu, by mohla činit trojnásobek sazby obvyklého úroku poskytovaného v době uzavření smluv. Pokud výše úrokových sazeb na počátku roku 2024 činila 14 % u rizikovějších obchodů nelze akceptovat úrok v řádech stonásobků této. Obě úvěrové smlouvy byly formulářového typu, žalovaný nemohl do těchto nijak zasahovat a ustanovení o úrocích je tak jejich nedílnou součástí, která nelze oddělit. Je li neplatná část smlouvy, je tak neplatná smlouva jako celek. Žalobou uplatněný nárok žalobkyně je tak důvodný, a to pokud jde o částku 1 000 Kč (žalovaný uhradil částku 5 500Kč) a 16 800Kč, představující nesplacené části jistiny, resp. v druhém případě jistinu celou. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržela částku 17 800 Kč bez právního důvodu a dosud ničeho nevrátil, je povinen žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele uhradit nesplacenou část jistiny, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smluv z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva (v případě úvěru 6 500Kč) je datována dnem 25. 4. 2025 a byla i stejného dne zaslána. V této výzvě je určeno, aby žalovaný dlužnou částku zaplatil do tří dnů. Soud k tomuto datu připočetl v souladu s ust. § 573 o.z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 2. 5. 2025 a ode dne 3. 5. 202 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 1 000Kč. V případě částky 16 800Kč byla výzva datována a zaslána dne 2. 6. 2025, i v tomto případě měl žalovaný částku uhradit do tří dnů, tedy do 9. 6. 2025. Od 10. 6. 2025 je tak v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok III. tohoto rozsudku), a to i co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení, což mělo vliv i na výši sazby tohoto příslušenství.14. Soud s ohledem na učiněný závěr o neplatnosti smluv nepřistoupil k prověření smlouvy i optikou z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť to považuje za nadbytečné a nepotřebné pro rozhodnutí tohoto sporu. Nicméně lze konstatovat, že ani tady právní předchů