25 C 229/2025-73 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 26 213,06 Kč spolu s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, , žalovanému dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne 14. 4. 2022 do odběrného místa , adresa, elektřinu a plyn, jež žalovaný odebíral. Cenu smluvní strany dohodly určeným ceníkem původního věřitele, platným pro dané fakturační období. Součást smluv tvořily platné obchodní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně vystavil za odběr elektřiny za období od 22. 4. 2022 do 10. 6. 2022 fakturu č. , hodnota, na částku 2 865,55 Kč, jež byla splatná dne 26. 8. 2022. Na danou pohledávku žalovaný uhradil částku 1 825 Kč, zbývající část ve výši 1 040,55 Kč již nedoplatil. Za následné období od 11. 6. 2022 do 9. 6. 2023 právní předchůdce žalobkyně vystavil žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku 781,03 Kč, splatnou dne 29. 6. 2023. Dodávku elektřiny za období od 10. 6. 2023 do 13. 11. 2023 původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou č. , hodnota, částkou 5 659,74 Kč, splatnou dne 11. 12. 2023. Dále právní předchůdce žalobkyně vystavil za odběr plynu za období od 22. 6. 2022 do 19. 4. 2023 fakturu č. , hodnota, na částku 18 731,74 Kč, se splatností dne 29. 5. 2023. Pohledávky za žalovaným přešly na žalobkyni ke dni 30. 4. 2025 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, o čemž byl žalovaný informován dne 7. 5. 2025. Ani přes výzvu ze dne 7. 5. 2025 žalovaný svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nezaplatil. Vedle dlužné částky žalobkyně nárokovala i zaplacení úroků z prodlení v zákonné sazbě.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel SR a na další soudem zjištěné adresy. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Dne 14. 4. 2022 uzavřela společnost , právnická osoba, se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejichž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa , adresa, dané komodity. Žalovaný se zavázal platit ceny stanovené v aktuálním ceníku původního věřitele za příslušné období. Obě smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou – 36 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatického prodloužení o shodnou dobu (zmíněné smlouvy včetně stanovení záloh). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtoval dodávku elektřiny za období od 22. 4. 2022 do 10. 6. 2022 fakturou ze dne 14. 6. 2022 částkou 2 865,55 Kč, splatnou dne 26. 8. 2022, za období od 11. 6. 2022 do 9. 6. 2023 fakturou ze dne 15. 6. 2023 částkou 781,03 Kč, splatnou dne 29. 6. 2023 a za období od 10. 6. 2023 do 13. 11. 2023 fakturou ze dne 27. 11. 2023 částkou 5 659,74 Kč, splatnou dne 11. 12. 2023 (vyúčtování za elektřinu řádné č. , hodnota, , č. , hodnota, , vyúčtování za elektřinu konečné č. , hodnota, včetně detailního rozpisu vyúčtování). Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný na první fakturu uhradil částku 1 825 Kč. Právní předchůdce žalobkyně dále žalovanému vyúčtoval dodávku plynu za období od 22. 6. 2022 do 19. 4. 2023 fakturou ze dne 14. 5. 2023 částkou 18 731,74 Kč, splatnou dne 29. 5. 2023 (vyúčtování za plyn konečné č. , hodnota, včetně detailního rozpisu vyúčtování). Dále původní věřitel žalovanému vyúčtoval v souvislosti s poplatky za samostatné odpojení i částku 907,50 Kč, která však není předmětem tohoto řízení (vyúčtování č. , hodnota, ). Upomínkami ze dne 12. 12. 2022, 25. 10. 2022, 27. 3. 2023, 30. 6. 2023 a 22. 8. 2023 původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě výše označených faktur, přičemž součástí upomínky ze dne 27. 3. 2023 bylo i odstoupení od smlouvy (zmíněné upomínky). Původní věřitel postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 (označená smlouva včetně dodatků a seznamu postupovaných pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno (dopis z 7. 5. 2025 včetně poštovního podacího archu). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 7. 5. 2025 (předžalobní upomínka z uvedeného dne včetně poštovního podacího archu). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku zaplatil.4. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.5. Vztahy mezi účastníky soud právně posoudil s přihlédnutím k ust. § 50 a § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jež svým obsahem odpovídají kupní smlouvě dle § 2079 a násl. o.z. Žalobkyně se stala v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. věřitelem pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy, na jejichž základě původní věřitel dodával žalovanému elektřinu a plyn a žalovaný byl povinen za tyto dodávky platit sjednanou cenu. Protože žalovaný svoji povinnost vůči žalobkyni, vyplývající z výše zmíněného ustanovení § 2079 odst. 1 o.z., nesplnil, když nezaplatil za dodávku elektřiny a plynu, jež mu žalobkyně řádně dodala, soud mu tuto povinnost uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o.z., právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě ode dne počátku prodlení s úhradou výše specifikovaných faktur tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní.6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 049 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) za 2 a půl úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 400 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 273 Kč. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 2 622 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Zástupce žalobkyně sice požadoval přiznání náhrady nákladů řízení v souladu s § 6 odst. 1, § 7 AT, nicméně v daném případě jsou splněny všechny podmínky kladené v ustanovení § 14b AT, proto bylo na místě ohledně náhrady nákladů řízení rozhodnout ve smyslu tohoto ustanovení. Není přitom rozhodné, zda stejnou žalobkyni zastupuje více právních zástupců, když ze žalobního návrhu je zcela zřejmé, že dochází toliko k obměnám generálií žalovaného a dále některých specifických údajů jako např. datum uzavření smlouvy, označení odběrného místa, specifikace vyúčtování (daňových dokladů - faktur) včetně vyčíslení dlužných částek, dat splatnosti a uvedení období, za nějž bylo účtováno a podobně.