25 C 304/2025-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 20. 5. 2024 v zákonné sazbě a částku 3 900 Kč představující smluvní pokutu. Žalobu po doplnění odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 15. 1. 2024 a 17. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla na jeho bankovní účet číslo , č. účtu, dne 15. 1. 2024 částku 7 000 Kč a dne 17. 1. 2024 částku 3 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny v měsíční splátkách splatných nejpozději k 14. dni v měsíci. Žalobkyně dodala, že úvěry poskytuje prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na níž si žalovaný vybral dle vlastní volby dostupné parametry (výše požadovaného úvěru a doba splatnosti), vyplnil registrační formulář a uvedl heslo pro přístup ke svému uživatelskému profilu. Žalovaný byl povinen žalobkyni zaslat i fotokopii svého dokladu totožnosti. Rovněž se zavázal zaplatit žalobkyni částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu. Strany dohodly variabilní symbol, odpovídající rodnému číslu žalovanému. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, následně žalovanému schválila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně podrobně popsala, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost, a to jak v žalobních tvrzeních, tak i v doplnění žaloby ze dne 7. 1. 2026, na něž soud pro stručnost odkazuje. Protože žalovaný řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr, žalobkyně ke dni 16. 5. 2024 zesplatnila celý zůstatek úvěru, o čemž žalovaného informovala. Ani přes následné výzvy žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalovaný tak žalobkyni dluží celkem částku 14 000 Kč sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a sjednaného úroku kapitalizovaného částku 4 000 Kč. Vedle toho žalobkyně požadovala i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to v návaznosti na ujednání stran v článku 4.2 úvěrové smlouvy. Tuto smluvní pokutu kapitalizovala za období 20. 5. 2024 do 14. 6. 2025 částkou 3 900 Kč. Žalobkyně dodala pro případ, že by soud neměl její nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení a za tímto účelem i učinil dotaz na banku žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , k jejímuž uzavření mělo dojít dne 15. 1. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným. Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši úvěrového limitu až 30 000 Kč, jež měl být splacen spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách k 14. dni v měsíci spolu s úrokem přirostlým za uplynulé období. RPSN činila 5555,92 %. V případě prodlení vznikal nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níže dlužník v prodlení, dále na náhradu účelně vynaložených nákladů a úroku z prodlení v zákonné sazbě. Pro případ prodlení přesahujícího dva kalendářní měsíce, se stával celý dluh splatným. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, toliko žalobkyně (zmíněná smlouva o spotřebitelském úvěru včetně žádosti o spotřebitelský úvěr, report, kopie OP žalovaného a řidičského průkazu a výpisy z běžného účtu žalovaného). Z potvrzení o platbě ze dne 15. 1. 2024 a 17. 1. 2024 vyplývá, že žalovanému byla zaslána na výše označený účet, který jak soud ověřil zprávou u , Anonymizováno, , a. s. je žalovaného, dne 15. 1. 2024 částka 7 000 Kč a dne 17. 1. 2024 částka 3 000 Kč (potvrzení o platbě, zpráva banky z 2. 12. 2025 včetně výpisu z účtu žalovaného). Žalobkyně soudu předložila i výpis transakcí který byl zpracován formou tabulky bez podpisu vyhotovující osoby, dopis ze dne 16. 5. 2024 ohledně zesplatnění spotřebitelského úvěru, který měl být žalovanému zaslán. Žalovaný byl vyzván k úřadě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby z 14. 6. 2025 včetně podacího lístku).4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o. z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Soud nemá za to, že bez dalšího by takovou okolnost prokazovaly výše uvedené listiny, jež žalobkyně soudu předložila. Z těchto listin není patrné, kdy a jakým způsobem je žalobkyně obdržela, zda se skutečně váží k tomuto smluvnímu vztahu účastníků. Žalobkyně k prokázání řádného uzavření smlouvy neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet částku 10 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z potvrzení o platbě, z něhož je patrno, že došlo k zaplacení dané částky na účet, jehož majitelem je žalovaný, což soud ověřil u Air bank, a.s. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 10 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 14. 6. 2025, kterou žalobkyně prostřednictvím svého zástupce prokazatelně žalovanému odeslala téhož dne (což bylo prokázáno podacím lístkem). V této výzvě je stanovena lhůta k úhradě 3 dnů. Soud dále připočetl v souladu s ust. § 573 o. z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 20. 6. 2025 a ode dne 21. 6. 2025 je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Soud přepočetl roční úrokovou sazbu, která činila 480 % ročně. Tato výše koresponduje i s RPSN uvedenou ve smlouvě o úvěru 5555,92 % a výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud proto zamítl žalobu co do zaplacení částky 7 900 Kč i co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení a jeho výše. V této částce je obsažena i smluvní pokuta, na níž rovněž žalobkyně vzhledem k výše rozebranému nemá nárok.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 55,9 % (neúspěch 44,1 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. prá