25 C 343/2025-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 23 691,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 835,95 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli 22. 5. 2024 distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 60 600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal finanční prostředky žalobkyni vrátit do sjednaného data splatnosti, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a s dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 22. 5. 2024 ve výši 28 400 Kč. Žalovaný se vedle poskytnuté jistiny zavázal zaplatit i poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši 87,84 Kč, službu , Anonymizováno, ve výši 165 Kč a informační SMS servis ve výši 23,04 Kč. Žalovaný splatil na jistinu částku 12 141,65 Kč (dne 11. 9. 2024 částku 62,27 Kč, dne 21. 10. 2024 částku 342,55 Kč a dne 25. 11. 2024 částku 11 736,83 Kč). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 14. 10. 2024. Do prodlení s úhradou celého úvěru se tak žalovaný dostal ke dni 15. 10. 2024. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil žalobkyni celkem částku 23 691,50 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 16 258,34 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru v částce 446,51 Kč, smluvního úroku ve výši 6 855,55 Kč a poplatku za službu , Anonymizováno, v částce 131,10 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni hradit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vybrané tranše. Dále se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,85 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný ani přes upomínky dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neměl za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, požádala, aby nárok části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel a na další soudem zjištěné adresy. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , k jejímuž uzavření mělo dojít dne 22. 5. 2024 mezi žalovaným a žalobkyní. Obsahem této smlouvy bylo poskytnutí úvěru až do výše 60 600 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v denních splátkách určených dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek, přičemž splatnost 1. denní splátky nastala 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Úroková sazba byla stanovena ve výši 0,85 % denně (310,25 % ročně), RPSN, 1200,62 %. První splátka úvěru měla být splacena dne 21. 6. 2024. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru měla činit 1,99 % z čerpané částky. Volitelnými službami byly služba Klidné spaní, Presto a informační SMS servis. Pro případ prodlení byla v čl. VIII. této smlouvy stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení. V tomto článku bylo obsaženo i ujednání o účelně vynaložených nákladech spojených s upomínáním, které byly vypočteny paušálně (35 Kč denně, maximálně 490 Kč měsíčně), dále za zpoplatněné upomínky 105 Kč za jednu upomínku. K této smlouvě ani k dalším listinám nebyl připojen podpis žalovaného, toliko podpis žalobkyně (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, výpis o posouzení úvěruschopnosti, informace pro spotřebitele a autorizace ověření totožnosti, předpis denních splátek, kopie OP žalovaného). Žalobkyně soudu dále předložila i výpis o posouzení úvěruschopnosti, kopii OP žalovaného, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti a identifikovatelné příjmy, stejně tak přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z nichž vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dne 22. 5. 2024 žalovanému na účet č. , č. účtu, zaslala částku 28 400 Kč. Stejné číslo účtu bylo uvedeno i ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Shodná informace vyplývá i z výpisu z běžného účtu žalovaného a zprávy , právnická osoba, . ze dne 21. 11. 2025. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby z 16. 4. 2025 včetně podacího lístku).4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o. z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet částku 28 400 Kč, přičemž ze žalobních tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný ji splatil částku 12 141,65 Kč, rozdíl ve výši 16 258,35 Kč soud hodnotí dle § § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z listiny nazvané přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení s autorizací ověření totožnosti a identifikovatelnými příjmy ve spojení se zprávou , právnická osoba, . a výpisem z účtu žalovaného. Soud proto s přihlédnutím k ust. § 2991 odst. 1 o. z. a § 2993 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 16 258,35 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Žalobkyni byl přiznám nárok na dané příslušenství ode dne 23. 4. 2025 (tj. ode dne následujícího po předpokládaném doručení výzvy k úhradě dluhu žalovanému a uplynutí stanovené třídenní lhůty k úhradě dluhu, když z obsahu spisu vyplynulo, že první výzva k úhradě byla ze dne 16. 4. 2025 a téhož dne i odesílána poštou (výzva k úhradě před podáním žaloby z uvedeného dne včetně podacího lístku) + tři dny + tři dny, tj. splatnost nastala dnem 22. 4. 2025, v prodlení je žalovaný ode dne 23. 4. 2025). Domněnka doby dojití písemnosti pak vyplývá z ust. § 573 o. z. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a další poplatky, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě či smluvním úroku z prodlení. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanoveními občanského zákoníku. Dle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Soud v daném případě nepřehlédl, že úroky byly sjednány ve výši 310,25 % ročně, dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 1200,62 %. Dané částky jsou