25 C 379/2025-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 11. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 7. 10. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 6. 11. 2024. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, peněžní prostředky však do sjednaného data splatnosti nevrátil. Žalovaný se zavázal dále uhradit žalobkyni i smluvní úrok v kapitalizované výši 3 600 Kč, což odpovídá úroku ve výši 1 % daně z jistiny za dobu čerpání. Žalobkyně doplnila, že úvěry poskytuje prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na niž si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry (výši požadovaného úvěru a termín splatnosti). Následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje. Poté byl povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi i sankčními ujednáními plynoucími ze smlouvy. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy přečetl a s jejím obsahem souhlasí. Dále se zavázal poskytnout žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž měl být označen jako ověřovací platba. K identifikaci veškerých plateb byl dohodnut variabilní symbol, následně po podpisu smlouvy, která byla podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně žalovanému zaslala na jeho uvedené telefonní číslo, žalobkyně žalovanému poskytla dne 7. 10. 2024 úvěr v dohodnuté výši na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, , který se shoduje s číslem bankovního účtu, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl poskytnut prostřednictvím platební brány , právnická osoba, . Ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požádala, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 7. 10. 2024 mezi žalovaným a žalobkyní. Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč, jenž měl být splacen spolu s úrokem ve výši 3 600 Kč do 30 dnů, tj. do 6. 11. 2024. RPSN činila 2355 %, úroková sazba 1 % denně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, dále pak náklady za první upomínku ve výši 520 Kč a za druhou upomínku ve výši 580 Kč. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, toliko žalobkyně (zmíněná smlouva o úvěru včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Z potvrzení o provedené platbě ze dne 7. 10. 2024 vyplývá, že dne 7. 10. 2024 byla na účet číslo , č. účtu, zaslána částka 12 000 Kč s označením variabilního symbolu , var. symbol, . Soud dotazem u KB a. s. ověřil, že majitelem tohoto účtu je žalovaný, dne 7. 10. 2024 byla na tento účet žalobkyní zaplacena částka 12 000 Kč (zpráva KB a. s. z 9. 2. 2026 včetně výpisu z běžného účtu žalovaného). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě dluhu ze dne 28. 8. 2025 včetně potvrzení o doručení zásilky).4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Pokud se týká platby 1 Kč, k tomuto tvrzení žalobkyně nepředložila (neoznačila) žádné důkazní prostředky. Nicméně i za situace, že by tato platba byla prokázána, soud nemá bez dalšího za to, že by tím žalobkyně unesla důkazní břemeno prokázání platného uzavření distanční smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet částku 12 000 Kč, jež hodnotí dle § 2991 a násl. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z potvrzení o provedené platbě ve spojení s výpisem z účtu žalovaného. Soud proto s přihlédnutím § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 12 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Výzva k úhradě, která byla žalovanému doručována, je datována dnem 28. 8. 2025, dne 2. 9. 2025 byla odeslána prostřednictvím poštovního doručovatele. K tomuto datu odeslání písemnosti soud připočetl tři dny žalobkyní stanovené lhůty k úhradě a dále tři dny pro odeslání (ve smyslu § 573 o. z.), splatnost tak nastávala dnem 8. 9. 2025 a ode dne 9. 9. 2025 je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o úroku, rovněž ani další ujednání smlouvy o úvěru). Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanoveními občanského zákoníku. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 1 % denně, tj. 365 % ročně (RPSN, 2355 %), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud proto zamítl žalobu v části, která přesahovala zapůjčenou jistinu.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 76,9 % (neúspěch 23,1 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 53,8 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 400 Kč dle § 14b odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 273 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 2 373 Kč, 53,8 % z této částky činí po zaokrouhlení částku 1 277 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustá