30 C 106/2025-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala stanovení výživného žalované na zletilého , jméno FO, , narozeného dne , datum, , na kterého jsou vypláceny dávky pěstounské péče. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že na základě rozhodnutí , právnická osoba, , krajské pobočky v , Anonymizováno, , ze dne , datum, , vyplácí na zletilého příspěvek na úhradu jeho potřeb, neboť nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má rovněž nezaopatřené dítě svěřené do péče jiné fyzické osoby. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku a místo pečující osoby má nárok na výživné stát. Žalobkyně tedy navrhuje, aby žalovaná přispívala na výživu zletilého , jméno FO, výživným ve stanovené měsíční výši, a to k rukám žalobkyně vyplácející příspěvek na úhradu potřeb dítěte.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že na základě rozhodnutí , právnická osoba, , krajské pobočky v , Anonymizováno, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , vyplácí na dnes již zletilého , jméno FO, , narozeného , datum, , od , datum, příspěvek na úhradu jeho potřeb, nejprve ve výši , částka, , následně od , datum, ve výši , částka, a od , datum, pak ve výši , částka, , přičemž příspěvek byl odejmut ke dni , datum, vzhledem k tomu, že zletilý ukončil řádně studium na střední škole (příslušná rozhodnutí , Anonymizováno, a přehled vyplacených dávek). , jméno FO, byl ještě jako nezletilý rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2. 12. 2014, č. j. , Anonymizováno, , svěřen do péče , jméno FO, , narozené , datum, , ve smyslu § 953 občanského zákoníku a matce nebylo určeno výživné. Z rodného listu , jméno FO, pak vyplývá, že se narodil , datum, a jeho matkou je žalovaná.4. Podle § 910 zákona č 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), mají předci a potomci navzájem vyživovací povinnost, přičemž podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Pro určení rozsahu výživného je dle ustanovení § 913 o. z. nutné posoudit nejen odůvodněné potřeby oprávněného, ale také možnosti a schopnosti povinného a je také třeba zohlednit tu skutečnost, zda se povinný bez důležitého důvodu nevzdal možnosti výdělku.5. Podle § 47f odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo do péče fyzické osoby podle § 953 občanského zákoníku. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno do péče různých osob pečujících, vyplácí se příspěvek na úhradu potřeb dítěte osobě pečující, která o dítě pečuje po delší část měsíce. Pokud péče různých osob pečujících, kterým je nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno, trvala stejnou dobu, určí Krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku na úhradu potřeb dítěte rozhoduje, které z těchto osob se bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyplácet.6. Podle § 47g odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží rozdíl dítěti.7. Podle § 916 o. z., neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.8. V řízení bylo prokázáno, že , jméno FO, , narozené , datum, , byl přiznán příspěvek na úhradu potřeb , jméno FO, , který byl od , datum, do , datum, navrhovatelem pravidelně vyplácen v příslušných částkách. Právo nezletilého na výživné tedy přešlo na stát. Soud vzhledem k v řízení nezjištěným osobním, majetkovým a příjmovým poměrům žalované matky dospěl k závěru, že žalovaná je schopna platit na výživu žalobkyní požadované částky. Jde-li o výši výživného, tak u matky soud vycházel v souladu s § 916 o. z. z toho, že její průměrný měsíční příjem činí pětadvacetinásobek částky životního minima, tedy , částka, . Matka se jednání dobrovolně neúčastnila a nemohla tak uvést přesnější rozhodné skutečnosti, což jde k její tíži. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že matka je aktuálně zaměstnána. Soudu pak nepřipadá v dané věci spravedlivé, aby náklady na příspěvek nesli (byť třeba částečně) daňoví poplatníci. Stanovené výživné pak odpovídá odůvodněným potřebám , jméno FO, . Z uvedených důvodů bylo návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověno.9. Současně soud rozhodl o dlužném výživném za období od 1. 1. 2025 do 31. 8. 2025, když soud vycházel z toho, že za toto období žalovaná neuhradila na výživném ničeho. Soud též rozhodl o změně dosavadního rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever, ve kterém se matce výživné neurčilo.10. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, měla by tak právo na náhradu nákladů řízení, kterého se však zcela vzdala. Soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV rozsudku.11. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 7 písm. b) sazebníku poplatků.