10 C 232/2020-25 — Okresní soud v Přerově

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] žalobce pronajal žalovanému prostory sloužící k podnikání, a to p.č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] [obec] I – [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Předmětem nájemní smlouvy byly prostory v I. nadzemním podlaží nemovitosti o výměře 60 m2. V čl. III. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši [částka], vodné a stočné [částka], vše splatné k 20. dni v měsíci za měsíc následující. Žalobce dal žalovanému dne [datum] výpověď z nájmu z důvodu neplacení nájemného. Nájem skončil k [datum]. Žalovaný dluží žalobci nájemné za měsíce září 2018 – listopad 2019 v celkové výši [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené dne [datum] a přílohy [číslo] soud zjistil, že žalobce přenechal žalovanému do užívání prostory sloužící k podnikání v prvním nadzemní podlaží budovy [adresa] na ul. [ulice] v [obec] (obchod o výměře 60 m2) za účelem provozování obchodu se smíšeným zbožím. V čl. III. smlouvy si strany sjednaly nájemné ve výši [částka] měsíčně a platbu za vodné a stočné [částka], splatné 20. den v měsíci na měsíc následující. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Podle čl. V odst. 5.2 má-li strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční a počítá se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co byla výpověď doručena druhé smluvní straně. 4. Z výpovědi smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vypověděl smlouvu uzavřenou dne [datum] z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nájemného za období září 2018 – červen 2018 s tříměsíční výpovědní dobou. 5. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, na základě níž žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci do dočasného užívání prostory sloužící k podnikání v prvním nadzemní podlaží budovy [adresa] na ul. [ulice] v [obec] (obchod o výměře 60 m2) za účelem provozování obchodu se smíšeným zbožím. Smluvní strany si ujednaly nájemné ve výši [částka] měsíčně a zálohy na vodné a stočné [částka] měsíčně splatné vždy do 20. dne v měsíci na měsíc následující. Žalobce nájemní vztah vypověděl dne [datum] z důvodu prodlení žalovaného s úhradou plateb za období září 2018 – červen 2018 s tím, že nájemní poměr skončil k [datum]. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky písemnými výzvami. 8. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle ustanovení § 2312 o.z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strany k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční. 10. Po provedeném dokazování a právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem vznikl nájemní poměr na dobu neurčitou ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. o.z., jehož předmětem byly prostory sloužící k podnikání, přičemž tento nájemní poměr skončil výpovědí ze strany žalobce z důvodu prodlení žalovaného s úhradou plateb za užívání prostor za dobu delší než tři měsíce. Žalovaný takto žalobci dluží platby za užívání prostor za dobu od září 2018 do listopadu 2019 v celkové výši [částka]. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužnou částku již uhradil, soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku [částka] a přiznal žalobci i nárok na zákonné úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. (výrok I.). 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto třem úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].