10 C 288/2021-24 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] na dobu 30 dnů. Úvěr byl splatný do [datum] jednorázově ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení částky [částka]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] na dobu 30 dnů. Úvěr byl splatný do [datum] jednorázově ve výši [částka]. [příjmení] [částka] byla dne [datum] odeslána na účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], kterou ho vyzvala k její úhradě ve lhůtě do [datum]. 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. V projednávaném případě bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru [číslo] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, na základě níž byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na účet úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů jednorázově, což žalovaný nesplnil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně nic netvrdila a na výzvu soudu vzala žalobu zpět co do zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], když uvedla, že nedisponuje důkazy ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného. Soud řízení v této části zastavil (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, je smlouva o úvěru absolutně neplatná. Nárok žalobkyně pak soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku, které je žalovaný povinen na výzvu žalobkyně vydat. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky [částka] představující bezdůvodného obohacení na straně žalovaného včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené k plnění v předžalobní výzvě ze dne [datum] (výrok I.). Soud žalobu zamítl v části týkající se kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a úroků z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], když splatnost bezdůvodného obohacení nastává až na základě výzvy (výrok III.). 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 146 odst. 2 věta první a § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když částečně úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení částky v celkové výši 8 343,87 včetně příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení [částka] (57 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (43 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 14 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].