11 C 30/2021-72 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce Česká republika – Hasičský záchranný sbor [označení kraje] kraje se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalované [právnická osoba] povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako kupujícím a žalovanou jako prodávajícím uzavřena kupní smlouva č. 2019 (dále též jen„ smlouva“). Předmětem této smlouvy bylo dodání 4 ks požárních přívěsů pro plynové hašení CO2 ZAHAS s příslušenstvím, včetně plynové hasící technologie (dále též pouze„ zboží“). V čl. III. odst. 1 smlouvy se účastníci dohodli na tom, že žalovaná je povinna odevzdat žalobci zboží po předchozí dohodě v místě plnění nejpozději do 180 dnů od účinnosti smlouvy. Dle čl. VIII. odst. 1 smlouvy dojde k nabytí účinnosti smlouvy okamžikem jejího zveřejnění v registru smluv ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o registru smluv“). Smlouva byla v registru smluv zveřejněna dne [datum], což lze ověřit na webových stránkách [webová adresa] [číslo], kde jsou podrobnosti o zveřejnění smlouvy uvedeny. Žalovaná proto byla povinna dodat žalobci zboží nejpozději dne [datum]. Jelikož dne [datum] byla sobota, stal se ve smyslu ustanovení § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), posledním dnem lhůty pro dodání zboží nejbližší pracovní den, kterým bylo pondělí [datum]. V tento den však žalovaná zboží žalobci nedodala., žalobce se proto prostřednictvím svého zástupce ve smyslu čl. VII. odst. 3 smlouvy, kpt. Ing. [jméno] [příjmení], dotázal žalované dne [datum] na termín dodání zboží a současně upozornil na prodlení žalované s dodáním zboží. Žalovaná e-mailem [jméno] [příjmení], který byl dle čl. VII. odst. 2 smlouvy kontaktní osobou žalované, ze dne [datum], tedy v době, kdy se již nacházela v prodlení s předáním zboží, kontaktovala kpt. Ing. [jméno] [příjmení], který byl dle čl. VII. odst. 3 smlouvy kontaktní osobou žalobce, a sdělila, že důvodem prodlení byly technické problémy s řešením zvedacího mechanismu a řešení muselo být zpracováno přímo technikem žalované, jelikož výrobce původně navrhované řešení neschválil. Dále žalovaná požádala o shovívavost žalobkyně s uplatňováním sankcí za prodlení žalované. V pátek [datum] odpoledne zaslal [jméno] [příjmení], obchodně technický vedoucí strojní výroby žalované, e-mail kpt. Ing. [jméno] [příjmení], jehož přílohou byl návrh dodatku ke smlouvě s dotazem, zda je možné jej takto podepsat. Předmětem navrhovaného dodatku bylo prodloužení lhůty k plnění na 200 dnů od účinnosti smlouvy. K návrhu na uzavření dodatku se následně vyjádřil za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], který uzavření dodatku odmítl s odůvodněním, že toto po uplynutí lhůty k plnění není možné. Následně se do věci vložila jednatelka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], která požadovala přezkum tohoto postupu z důvodu, že dle jejího názoru žalovaná pozdní dodání zboží nezavinila. Žalobce však objektivní důvod pro změnu svého stanoviska neshledal. Zboží bylo žalovanou dodáno žalobci dne [datum] do místa plnění dle čl. III. odst. 2 smlouvy, jak vyplývá z dodacího listu č. DLV- 2019 [číslo]. Svůj smluvní závazek dodat zboží tak žalovaná splnila až dne [datum]. Prodlení žalované se splněním závazku dodat zboží dle smlouvy trvalo celkem 10 dnů. Dopisem ze dne [datum] žalobce uplatnil vůči žalované svůj nárok na smluvní pokutu dle čl. V. odst. 2 smlouvy za nedodržení lhůty pro dodání zboží ve výši 0,3 % denně z ceny nedodaného zboží včetně DPH za každý započatý den prodlení v částce [částka] Lhůta splatnosti smluvní pokuty byla dle čl. V. odst. 4 smlouvy 15 dnů od doručení výzvy k její úhradě, která byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná dne [datum] požádala žalobce o prominutí smluvní pokuty, čemuž nebylo vyhověno, jelikož pro to nebyly splněny zákonné důvody. O nevyhovění žádosti o prominutí smluvní pokuty byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dosud smluvní pokutu neuhradila. Naposledy byla k její úhradě vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak na tuto výzvu reagovala žalovaná pouze dopisem ze dne [datum], kde nárok žalobce na smluvní pokutu odmítla. 2. [právnická osoba] navrhla zamítnutí žaloby a namítla, že shodně s žalobcem tvrdila, že dne [datum] uzavřeli kupní smlouvu č. 2019, jejíž předmět byl vymezen v čl. I. smlouvy a jednalo se o dodání 4 ks požárních přívěsů pro plynové hašení CO2 ZAHAS s příslušenstvím, včetně plynové hasící technologie. Zboží mělo být dle čl. III. odst. 1 smlouvy dodáno do [datum] a žalovaná zboží dodala dne [datum]. V průběhu realizace předmětu smlouvy žalovaná u svého dodavatele lahví CO2 ([právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO]) zjistila, že došlo k technické změně v konstrukci lahví na CO2 a v návaznosti na to i k technické změně přívěsných vozíků, na kterých se lahve převážejí. Tyto změny však již neodpovídaly technické specifikaci předmětu smlouvy, která tvoří její přílohu [číslo]. Konkrétně se změna týkala jiného řešení vnitřní trubice tlakové lahve s obsahem CO2, kdy nové řešení mělo zabránit jejímu ničení v průběhu převozu lahví namísto zásahu. Tomuto novému typu lahví se měla rovněž přizpůsobit konstrukce přívěsného vozíku, na kterém je jinak umístěn ocelový držák hasicích přístrojů, kdy se tyto přístroje (lahve) transportují v horizontální poloze a při použití je možné je v této poloze nechat, aniž by tak došlo k riziku poškození. Žalovaná po uzavření předmětné smlouvy ihned zadala výrobu lahví u [právnická osoba] – [právnická osoba], která jí následně sdělila, že na její straně došlo ke změně koncepce výroby lahví, a to k jejich vylepšení právě v tom směru, aby nemuselo docházet k naklánění při vyprazdňování. Jednalo se tedy jednoznačně o vylepšení konstrukce lahví, které má zabránit jejich ničení v průběhu převozu na místo zásahu. Po sdělení výrobce HTB, že došlo k vylepšení konstrukce lahví, se logicky žalovaná obrátila na žalobce s tím, že hasicí vozíky již nemusejí mít zařízení umožňující náklon tlakových lahví z důvodu zajištění celkového vyprázdnění hasicího média. Naopak dle sdělení výrobce lahví ze dne [datum] mají být lahve„ pevně ukotveny na vozíku ve vodorovné poloze (na ležato) tak, že vývod lahvového ventilu i zahnutá stoupací trubice je orientována směrem dolů – takto je zajištěno, že při hašení je přes stoupací trubici nasáváno zkapalněné CO2 ze spodní části lahve“. Jednání žalované s žalobkyní ohledně změny konstrukce hasicích vozíků probíhalo od konce června 2019 do poloviny listopadu 2019. Žalovaná naposledy informovala odpovědné zaměstnance žalobce o této skutečnosti s požadavkem na schválení této změny technické dokumentace e-mailem dne [datum], poté, co obdržela vyjádření výrobce [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne [datum]. Žalobce na tento návrh reagoval dne [datum] e-mailem s tím, že tuto změnu nechtěla akceptovat, tedy komunikace ohledně změny technické dokumentace probíhala po celý říjen 2019. Po tuto dobu byla přerušena i výroba zboží. Žalobce tedy trval na původním konstrukčním řešení vozíků, které však pro něj nebylo výhodné, a to s odkazem na nemožnost změny smlouvy v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“). Žalobce nový typ lahví na CO2 nakonec převzal, avšak změnu konstrukce vozíků již neakceptoval a trval na původní technické specifikaci, tj. na dodržení užitné polohy lahví v úhlu 25°. Tím, že žalobce zcela nesmyslně trval na původní variantě, která není dnes již ani povolena, došlo ke zdržení výroby vozíků, což spolu s prodlením způsobeným projednáním změny dodávky, způsobilo zdržení dodání zboží žalobkyni. Dle ust. § 222 odst. 4 a 6 ZZVZ je možné umožnit nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona, neboť tato změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky a nemá vliv na cenu zakázky, když její potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, nemění celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku. Žalovaná proto neshledává důvod pro odmítnutí lepší varianty a má za to, že uplatnění smluvní pokuty žalobcem není po právu, neboť prodlení nebylo zapříčiněno porušením povinnosti žalovanou, ale odůvodněným jednáním smluvních stran o kvalitativním zlepšení technických vlastností zboží, ev. je toto uplatnění smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy. 3. Žalobce k námitkám žalované uvedl, že změna obsahu závazku, jak jej požadovala žalovaná, mění celkovou povahu veřejné zakázky, jelikož předmět závazku se absencí zdvihacího mechanismu značně změní a předmětem závazku bude pouze požární přívěs, který je běžně dostupným zbožím a může si ho opatřit jakýkoliv dodavatel. Pak se však naopak jedná o takovou změnu podmínek, k