11 C 78/2020-77 — Okresní soud v Přerově

1. [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby byl žalovaný [celé jméno žalovaného] zavázán k zaplacení částky 21 385 Kč spolu s úrokem v částce 5 112,64 Kč, úrokem 25 % ročně z částky 16 039,67 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení v částce 3 244,82 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 039,67 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ společnost“) po předchozím odborném posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) poskytl žalovanému zápůjčku v částce 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí první smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na listině smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou zápůjčku spolu se souhrnnou částkou (poplatkem) 9 485 Kč za úrok 25 % ročně ze zapůjčených peněžních prostředků (5 389 Kč) a administrativní zpracovávání zápůjčky (4 096 Kč) v 22 měsíčních splátkách po 1 341 Kč do [datum]. Žalovaný neplnil svůj smluvní závazek řádně (poslední splátku uhradil dne [datum]) a právnímu předchůdci žalobkyně ke dni [datum] vzniklo právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, která činila v součtu jistiny zápůjčky (19 349,22 Kč) a poplatku (8 035,78 Kč) celkem 27 385 Kč. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy dále uhradil částku 6 000 Kč [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy v částce 21 385 Kč s příslušenstvím žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud na tuto pohledávku ničeho nezaplatil, ačkoliv byl výzvou k plnění ze dne [datum] opětovně prostřednictvím právního zástupce žalobkyně upomenut k úhradě. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání sjednaného úroku 25 % ročně, a to od [datum], který pro dobu od [datum] do [datum] kapitalizovala na částku 5 112,64 Kč a dále požadovala z částky neuhrazené jistiny 16 039,67 Kč od [datum] do zaplacení, a přiznání zákonného úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu sjednané splátky, který pro dobu od [datum] do [datum] kapitalizovala na částku 3 244,82 Kč a dále požadovala z částky 16 039,67 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. 3. O nároku žalobkyně bylo rozhodnuto v části týkající se částky 21 385 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení z částky 16 039,67 Kč do [datum] rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 5. 2020, č. j. 11 C 78/2020-30, v němž soud opomněl rozhodnout o nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 16 039,67 Kč v období od [datum] do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená dne [datum] je podle § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 580 a 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013). 4. Plnění, které si smluvní strany na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce vyplývající z provedeného dokazování (viz body 9. až 15. odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 5. 2020, č. j. 11 C 78/2020-30) plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku 20 000 Kč, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný již uhradil částku 14 100 Kč, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně. Tedy vrátil část poskytnutou částky a tím bezdůvodné obohacení žalobkyni v této části vrátil. Nadále je povinen vrátit částku 5 900 Kč. Žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 5 900 Kč od [datum], neboť žalobkyně neprokázala, že by vyzvala žalovaného k vydání této částky dříve, než žalobou. Žaloba byla doručena žalovanému [datum], dnem plnění byl [datum] a žalovaný je v prodlení od [datum]. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (smluvní úrok, odměna za administrativní zpracování půjčky), jsou nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy, proto se žalovaný neocitl v prodlení se zaplacením další částky 16 039,67 Kč. Soud proto výrokem tohoto doplňujícího rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 16 039,67 Kč od [datum] do zaplacení. 5. O nákladech řízení o vydání doplňujícího rozsudku rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy se v řízení úspěšnému žalovanému náklady nevznikly.