14 C 180/2021-23 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v sazbě 8,25 % ročně. Jistina žalobou nárokované pohledávky představovala dle žalobních tvrzení v částce [částka] žalovaným žalobkyni neuhrazenou část pojistného z pojistné smlouvy účastníků [číslo] (a vztahující se k pojištění vozidla ŠKODA, [registrační značka]), za dobu trvání pojištění od [datum] do [datum]. V částce [částka] pak žalobou nárokovaná jistina představovala dle žalobních tvrzení žalovaným žalobkyni neuhrazený poplatek z titulu téže smlouvy, a to za upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení dlužného pojistného z [datum]. 2. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalovaný vyjádřil svoji vůli uzavřít s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] (jejímž předmětem bylo povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla [registrační značka] placení sjednaného pojistného [částka] ročně), a to zaplacením prvního ve smlouvě sjednaného ročního pojistného v pro to smlouvou sjednané lhůtě dne [datum]. Pojistná smlouva byla sjednána na neurčito, roční pojistné jí bylo stanoveno na [částka], a počátek pojištění na [datum]. Že by tato smlouva obsahovala i ujednání o smluvní povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni po žalovaném v tomto řízení nárokovaný smluvní poplatek [částka], to soud za zjištěné z této smlouvy (ve které to ujednáno nebylo) a ani z obchodních podmínek, na které smlouva odkázala (a které ale žalobkyně k důkazu neoznačila a nedoložila) nevzal. Stejně tak soud nevzal za prokázané ani to, že by smlouvou smluvené pojistné bylo nějak platně změněno, a to když pojistná smlouva samotná možnost změny výše pojistného nestanovila a z obchodních podmínek, na které smlouva odkázala (a které ale žalobkyně k důkazu neoznačila a nedoložila), to soud rovněž zjistit nemohl. Že by se žalobkyně s žalovaným na změně výše smluveného běžného pojistného [částka] ročně dohodla, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo, a to stejně jako jakákoliv skutečnost, se kterou by zákon nebo pojistná smlouva samotná v době mezi [datum] až [datum] spojovaly zánik povinnosti žalovaného platit v ní sjednané běžné pojistné. Že by žalovaný uhradil cokoliv na pojistné za dobu trvání pojištění od [datum] do [datum], to žalovaný netvrdil a soud to za prokázané rovněž nevzal. 3. Podle § 2758 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle § 2759 odst. 1 o.z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 5. Podle § 2785 odst.´1 o.z. nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. 6. Podle § 1745 o.z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 7. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle věty první § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po aplikaci cit. zákonných ust. na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že nároky uplatněné v tomto řízení žalobkyní proti žalovanému lze hodnotit jako důvodné v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu okamžikem, kdy žalovaný žalobkyni uhradil prví roční pojistné v souladu s návrhem na uzavření pojistné smlouvy žalobkyně, tj. dne [datum]. Počínaje tímto dnem proto žalovanému vznikla povinnost z pojistné smlouvy platit žalobkyni jako pojistiteli a po dobu trvání pojištění sjednané roční pojistné, splatné dále vždy k 12. 9. toho kterého roku. Že by tuto povinnost žalovaný splnil i ve vztahu k pojistnému splatnému [datum], to tvrzeno a prokázáno nebylo, přičemž s oporou v § 2782 odst. 1 o.z. je proto žaloba důvodná ohledně nárokovaného pojistného za dobu od [datum] do [datum]. Za tuto dobu trvání pojištění činí dle propočtu soudu poměrná část běžného pojistného [částka] (365 dní v dané roce / [částka] roční pojistné x 140 dní trvání pojištění). Ohledně této části proto soud žalobě vyhověl, když zároveň nebylo prokázáno, že by nastala skutečnost, která by přivodila byť i jen částečný zánik této povinnosti žalovaného k žalobkyni a i v této části se pojistné stalo splatným již [datum]. Pokud žalobkyně dovozovala, že v mezidobí od uzavření předmětné smlouvy do dne [datum] došlo ke změně výše sjednaného běžného pojistného, bylo na ní, aby tvrdila a prokázala, že podmínky takové změny byly v dané pojistné smlouvy ujednány, nebo že došlo k takové dohodě účastníků (srovnej § 2785 odst. 1 o.z.). Tak ale žalobkyně netvrdila a ani neprokázala a soud proto při úvaze o výši dluhu vycházel z účastníky v pojistné smlouvě sjednaného běžného pojistného. Pokud žalobkyně nárokovala [částka] na smluvním poplatku, pak ujednání o smluvní povinnosti tento zaplatit žalobkyně neprokázala, přičemž ze zákona tato povinnost neplyne. Proto soud i v této části žalobu na jistině zamítl (vedle částky [částka] na nárokovaném pojistném). 13. S úhradou žalobkyni přiznané části běžného pojistného je žalovaný již od [datum] a proto soud žalobkyni s oporou v §§ 1968 a 1970 o.z. přiznal z jí přisouzené částky [částka] i zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Ohledně zbývajícího nárokovaného zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, a to když jak výše odůvodněno, neuzavřel, že by žalovaný žalobkyni na předmětném pojistném částku [částka] dlužil. Proto je vyloučeno prodlení se splněním takové peněžité povinnosti a tedy i nárok na zákonný úrok z prodlení. 14. Soud pak po kapitalizaci nárokovaného a žalobkyni přisouzeného plnění k [datum] (nárokováno [částka] a přiznáno [částka]) uzavřel, že žalobkyni svědčí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu 49,4 % jí za řízení účelně vynaložených nákladů řízení. Za ty soud posoudil náklady soudního poplatku ve správné výši [částka], náklady na odměnu advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (spojené s předžalobní výzvou, převzetím a přípravou zastoupení, podáním žaloby včetně jejích doplnění – neb rozhodující skutečnosti byla žalobkyně povinna uvést již v návrhu) a ve výši [částka] (3 x [částka] a 3 x [částka]), a náhradu za 21 % DPH z nákladů spojených se zastoupením advokátem dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a tedy částku [částka]. Celkově tedy účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně činí [částka] a z toho 49,4 % činí [částka]. Ty také soud uložil žalovanému žalobkyni nahradit.