16 C 224/2020-73 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobce po žalovaném jako svém otci, domáhá zvýšení výživného, stanoveného mu naposledy rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 6.11.2013, č.j. P 41/2003 znění rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne 31.3.2015 21 Co 115/2014-268 ve výši [částka] měsíčně, a to s účinností od [datum] na částku [částka] měsíčně. Žalobu odůvodnil tím, že od roku 2017 studoval v odborném učilišti ve [obec] učební obor kuchař, který v červnu 2020 řádně ukončil. Od září 2020 bude žalobce pokračovat na stejném učilišti ve studiu dalšího učebního oboru malířské práce. V souvislosti s nástupem na střední odborné učiliště v roku 2017 vznikly žalobci zvýšené náklady na jednorázový příspěvek [částka], na ubytování i na stravu na internátu ve výši [částka] měsíčně, na kapesné [částka] až [částka] měsíčně, na cestovné ve výši [částka] ročně a na ošacení [částka] ročně. Obdobné výdaje žalobce očekává od září 2020, kdy si bude muset navíc pořídit i malířský oděv. Matka žalobce je zaměstnána jako zdravotní sestra ve Fakultní nemocnici [obec] [obec] na částečný úvazek a kromě žalobce má další vyživovací povinnost ještě ke 4 nezletilým sourozencům. Matka pobírá mzdu ve výši [částka] měsíčně a rodičovský příspěvek [částka] měsíčně a žalobci také hradila náklady na zubní rovnátka ve výši [částka] a 1 x za 2 roky brýle po [částka]. Žalovaný přispíval žalobci na výživné částkami v roce 2015 ve výši [částka] až [částka] měsíčně, v roce 2016 ve výši [částka] až [částka] měsíčně, v roce 2017, 2018 a 2019 částkami ve výši [částka] měsíčně a od ledna do června 2020 částkami [částka] měsíčně. Od července 2020 žalovaný žalobci ničeho na výživné nepřispívá. 2. Žalovaný se zvýšením výživného pro žalobce nesouhlasil, neboť mu to neumožňují jeho příjmové a majetkové poměry. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci takto. 4. Podle rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 6. 11. 2013, č.j. P 41/2003-217 ve znění rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne 31. 3. 2015, č.j. 21 Co 115/2014-268, žalovanému jako otci byla naposledy stanovena vyživovací povinnost k žalobci jako synovi s účinností od [datum] ve výši [částka] měsíčně. Ze shodné výpovědi žalovaného i svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce, soud zjistil, že bezprostředně po vyhlášení rozsudku Krajského soudu v [obec] se oba rodiče ústně dohodli o tom, že žalovaný bude přispívat na výživné žalobce vyšší částkou [částka] měsíčně. Žalovaný tuto dohodu, byť nepravidelně, plnil. Od července 2020 ale bez vysvětlení nezaslal na výživné žalobce ničeho. Z předložených poštovních poukázek soud dále zjistil, že žalovaný uhradil žalobci na výživném v roce 2015 částku [částka], v roce 2016 částku [částka], v roce 2017 částku [částka], v roce 2018 částku [číslo], v roce 2019 částku [částka] a v roce 2020 částku [částka]. 5. Pokud jde o poměry žalobce, tak z jeho výpovědi i z potvrzení školy ze [datum] soud zjistil, že od [datum] začal žalobce studovat na středním Odborném učilišti [obec], obor ubytovací a stravovací služby. Tento obor ukončil složením závěrečných zkoušek v červnu 2020. Od září 2020 žalobce pokračuje ve studiu jiného oboru – malířské a natěračské práce - na stejné střední odborné škole. Studium je rovněž tříleté a má skončit složením závěrečných zkoušek v červnu 2023. Od [datum] se dosavadní poměry žalobce změnily v tom, že musel bydlet na internátu, za který musel platit příspěvky, má zvýšené výdaje na dojíždění, hradí poplatky za studium, v souvislosti se studiem si musel nakoupit malířské nářadí. Žalobce bydlí ve společné domácnosti s matkou, s jejím manželem a se sourozenci [jméno], nar. 2012, [jméno] nar. 2013, [jméno] nar. 2018 a [jméno] nar. 2007. Všechny výdaje na studium, internát, mobil i internet hradí matka. Žalobce o jejich výši příliš neví. 6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce, soud zjistil, že od září 2017 se zvýšily náklady na žalobce v souvislosti s jeho studiem na střední Odborné škole ve [obec]. Na internát se přispívalo částkou [částka] měsíčně. Od září 2020 žalobce v souvislosti s pandemií koronaviru již na internátu nepobývá a do školy dojíždí každý den autobusem. Jízdné činí měsíčně cca [částka]. Matka přispívá žalobci na mobil částkou [částka] měsíčně, v roce 2017 vynaložila na rovnátka pro žalobce částku [částka], 1 x za 2 roky kupuje nové brýle po cca [částka] až [částka]. Žalobce má seboreu a na léčení musí vynakládat [částka] měsíčně a s ohledem na svůj věk má zvýšené náklady na jídlo, ošacení i hygienu. Za oděv pro kuchaře matka uhradila cca [částka] a za malířské pomůcky cca [částka]. Matka má příjem ze zaměstnání [částka] až [částka] měsíčně, v němž má započítány i bonusy na děti. Matka bydlí ve společné domácnosti s manželem, žalobcem a se 4 nezletilými dětmi [jméno], [datum narození], [jméno] [datum narození], [jméno] [datum narození] a [jméno] [datum narození]. Za nájem a energie vynakládá měsíčně cca [částka] 1x ročně vodné i stočné [částka] a splácí leasing na auto [částka] měsíčně. 7. Pokud jde o poměry žalovaného, tak z jeho výpovědi a z přehledu výdělků soud zjistil, že žalovaný byl v době od ledna 2017 do listopadu 2017 zaměstnán u firmy [právnická osoba] [obec] jako malíř – natěrač a jeho průměrný čistý měsíční příjem činil za 1Q 2017 celkem [částka], za 2Q [částka], za 3Q [částka] a v říjnu a listopadu 2017 celkem [částka]. Od dubna 2018 do února 2019 byl žalovaný zaměstnán v Českomoravských železničních opravnách v [obec] a jeho čistá mzda činila za 4-9/ 2018 částku [částka] a od 10/ 2018 do 2/ 2019 částku [částka]. Od března 2019 žalovaný pracuje jako OSVČ. Nepamatuje si, jaký měl obrat, pro svoji rodinu si ponechával všechny příjmy z podnikání, jednou [částka], podruhé [částka], potřetí [částka]. Ze svého příjmu hradí zdravotní a sociální pojištění. Z originálu přiznání k dani z příjmu žalovaného za rok 2019 soud zjistil, že žalovaný měl základ daně [částka] a daň činila částku [částka]. Podle originálu„ Přílohy [číslo]“ za rok 2019 pak příjmy žalovaného za uvedený rok činily částku [částka], výdaje [částka] a jeho zisk činil částku [částka] za 1 rok, což za 1 měsíc činilo částku [částka]. Žalovaný také soudu předložil nezařazenou a nepodepsanou kopii stejné„ Přílohy 1“, podle níž měl mít žalovaný v roce 2019 příjmy ve výši [částka], ale výdaje měl mít ve výši [částka] a zisk měl činit pouze částku [částka]. Tato nezařazená a nepodepsaná kopie má zcela jiný obsah, než její originál předaný Finančnímu úřadu dne [datum]. Soud proto kopii Přílohy [číslo] neuvěřil a při rozhodování vyšel z originálu Přiznání včetně příloh. Žalovaný dále žije ve společné domácnosti se svojí družkou a se 2 dětmi, [jméno] [datum narození] a [jméno] [datum narození]. Bydlí spolu v nájemním bytu, za nájem hradí [částka] měsíčně včetně vodného a stočného, za mobil hradí [částka] měsíčně, za internet platí [částka] měsíčně. 8. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 9. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 10. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2). 11. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 12. Podle § 916 o.z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. 13. Při rozhodování o výživném soud postupuje podle zákonných kritérií § 913 a § 915 odst. 1 o. z., a přihlíží k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům rodičů. Přihlíží rovněž k tomu, zda povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí, popř. i k péči o rodinnou domácnost. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 14. Po zhodnocení všech provedených důkazů