7 C 290/2020-23 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně učinila předmětem řízení zaplacení [částka] s přísl. a uvedla, že se jedná o vrácení části peněz poskytnutých na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [příjmení] [jméno] [příjmení], SE dne [datum] na částku [částka]. Předmětem žaloby je nevrácená jistina ve výši [částka], dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka] a dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 73,21 K. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Soud má za prokázán následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčení peněz [částka] K, uvedenou částku převzal v hotovosti, do podání žaloby zaplatil částku [částka]. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Zkoumání, zda poskytovatel úvěru splnil tuto povinnost, provádí soud z úřední povinnosti (rozhodnutí Soudního dvora C [číslo]). V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena na základě informací získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a byly zaznamenány v kar ě zákazníka. K dokumentům patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalobkyně tvrzené skutečnosti neprokázala, v kartě zákazníka se uvádí, že žalovaný je nezaměstnaný, má„ další příjmy“ [částka], sociální dávky [částka] a„ ostatní příjmy“ [částka]. Jako doklady jsou zaškrtnuty nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory s poznámkou, že byl„ doložen boční příjem“. Žádný z těchto dokladů nebyl doložen. Uvedení jakýchsi„ bočních“ příjmů evidentně nasvědčuje tomu, že došlo k umělému navýšení příjmové stránky u žalovaného, jakékoli ověření nebylo doloženo. Za těchto okolností má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost ověření schopnosti úvěr splácet řádně. Pokud vycházel z naprosto neověřených„ bočních“ příjmů u nezaměstnaného, nelze mluvit o řádném splnění povinnosti. V daném případě žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce jako věřitel splnil zákonem (§ 9 zák. č. 145/2010 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016) mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopna úvěr splatit). Uzavřená smlouva je proto neplatná podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění paltném do [datum] Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vydat. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy poskytl částku [částka], žalovaný dosud zaplatil celkem [částka]. Je tedy vinen vrátit částku [částka]. Žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. z této částky [číslo]. Další nároky uplatněné žalobcem (část jistiny, smluvní úrok, odměnu za administrativní zpracování, náklady za hotovostní inkaso splátek, životní pojištění a část zákonného úroku z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že podle obsahu spisu převážené úspěšnému žalovanému v řízení náklady nevznikly.