8 C 315/2020-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Podle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje žalovanou neuhrazenou zápůjčku, která byla žalovanému poskytnuta převodem na bankovní účet [právnická osoba] [příjmení], p. l. c. (dále také jen„ původní věřitelka“), na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný měl zápůjčku vrátit s poplatkem do [datum]. Pohledávka včetně příslušenství měla být na žalobkyni původní věřitelkou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatil. 2. Soud jednal a rozhodoval při jednání v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. 3. Žalovaný při jednání, ke kterému se dostavil, popřel, že by uzavřel se [právnická osoba] [příjmení], p. l. c. smlouvu o zápůjčce přes internet, žádnou zápůjčku ve výši [částka] si nevzal a taková částka mu nebyla na účet vyplacena. Po seznámení s listinnými důkazy uvedl, že číslo účtu, na které byla částka vyplacena, není jeho bankovním účtem. O postoupení pohledávky, která vůbec nevznikla, nebyl vůbec informován. Na adrese [adresa]. Současně vznesl námitku promlčení uplatněného dluhu, když zápůjčka měla být splacena podle žaloby do listopadu 2015. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou pravomocí českého soudu k rozhodnutí. Žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území [název státu] republiky, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je občanem České republiky, na jejímž území má bydliště. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou zápůjčku pak vyplývá z článku 17 odstavce 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner, může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy. Vztahy mezi účastníky se dle článku 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ([město] I), řídí českým hmotným právem. 5. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů nebylo v řízení prokázáno postoupení pohledávek mezi [příjmení] [příjmení], p. l. c. a žalobkyní. Podle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi nimi dne [datum] došlo k postoupení peněžitých pohledávek původní věřitelky na žalobkyni, přičemž jednotlivé postoupené pohledávky jsou podle smlouvy o postoupení specifikovány v příloze [číslo] k této smlouvě, která je vyhotovena elektronicky na CD-ROM nosiči. Předmětná příloha (ani její příslušná pasáž) však nebyla soudu předložena a soud ani z jiných provedených důkazů nezjistil, jaké konkrétní pohledávky byly předmětem postoupení podle smlouvy o postoupení. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by původní věřitelka postoupila na žalobkyni pohledávku plynoucí ze smlouvy o zápůjčce, kterou měla původní věřitelka s žalovaným uzavřít dne [datum] (přičemž právě takto je předmět řízení specifikován žalobními tvrzeními). Oznámení o postoupení ze dne [datum] notifikuje postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] což však není souladné s tvrzeními samotné žalobkyně o postupované pohledávce, které je označena pod [číslo] která měla vzniknout ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 6. Pohledávka, která je předmětem řízení měla vzniknout smlouvy o úvěru (podle tvrzení žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce) ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a [příjmení] [příjmení] p.l.c. prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách [název společnosti], resp. formou textové zprávy SMS přičemž smlouva je identifikována VS a [číslo] které je uvedeno v prohlášení o poskytnutí úvěru žalovanému a na faktuře vystavené pro žalovaného. Písemná smlouva o úvěru či o zápůjčce nebyla soudu předložena, jednostranné prohlášení úvěrující společnosti o údajném poskytnutí úvěru žalovanému neobsahuje žádný podpis žalovaného. Žalovaný popřel uzavření takové smlouvy, o úvěr nepožádal a bankovní účet, na který byla poukázána částka [částka], není jeho bankovním účtem. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, neboť žalobkyně neprokázala, že se podle § [číslo] a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky, a to pokud jde o pohledávku plynoucí z žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne [datum]. V souladu s § 1882 odst. 1 o. z. a ve spojení s ustálenou soudní praxí (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka ], nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) postačuje obecně k závěru o aktivní věcné legitimaci žalobce (jakožto postupníka, který v civilním řízení sporném uplatňuje právo na něj postoupené), pokud žalobce prokáže, že došlo k oznámení takového postoupení pohledávky ze strany předchozího věřitele dlužníkovi, případně že sám žalobce (či jiný postupník) dlužníkovi toto postoupení prokázal. Jak však plyne z výše uvedených závěrů, žalobkyně tyto skutečnosti předloženými listinami neprokázala, neboť z předložené smlouvy o postoupení (ani z jiných listinných důkazů) není zjistitelné, které konkrétní pohledávky byly na žalobkyni původní věřitelkou postoupeny. V oznámení o postoupení pohledávky je postupovaná pohledávka označena jako smlouva o úvěru [číslo] což však není souladné s tvrzeními samotné žalobkyně o postupované pohledávce, které je označena pod [číslo] která měla vzniknout ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Doručení takového oznámení žalovanému, který na uvedené adrese v té době již nebydlel není prokázáno. 10. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by na ni předmětná pohledávka byla postoupena, když přílohy postupních smluv se seznamem pohledávek k důkazu nepředložila. Stejně tak neprokázala, že by postupitel žalovaného vyrozuměl o postoupení pohledávky. Žalovaný navíc popřel, že by přes internet požádal [název společnosti] o úvěr či zápůjčku ve výši [částka] a popřel, že by byl majitelem bankovního účtu, na který byla částka poukázána. Tedy, i kdyby došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, pak žalobkyně neprokázala pasivní legitimaci žalovaného, tedy, že by žalovaný osobně o úvěr či zápůjčku požádal a uzavřel s předchůdcem žalobkyně tvrzenou smlouvu. V řízení nevyšlo ani najevo, že by se žalovaný případně bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, když žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl majitelem či disponentem účtu, na který byla částka [částka] poukázána. V neposlední řadě pak za situace, kdy poskytnutá částka měla být podle žaloby splacena do [datum] a žaloba byla podána [datum] je nárok žalobkyně, i kdyby byla v řízení legitimována, promlčen. Podle 629 odst. 1) o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Žalovaný namítl promlčení, proto nelze žalobkyni promlčené právo přiznat (§ 609 o.z.) 11. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, nemohla být proto poučena o své procesní povinnosti podle § 118a odst. 3 o.s.ř., když nutnost tohoto poučení vyšla najevo až v rámci prováděného dokazování při jednání. Soud proto ze všech výše uvedených důvodů žalobu zamítl. 12. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo plně úspěšnému žalovanému, který se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.