9 C 28/2021-30 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně (pod původní firmou [právnická osoba]) se domáhala po žalovaném přiznání shora uvedené částky, která představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] zavřené mezi účastníky dne [datum], a to za období od 17. 2020 do [datum] ve výši [částka] s tím, že žalobkyně požaduje zároveň i úrok z prodlení z dlužného pojistného. Předmětem smlouvy bylo pojištění majetku žalovaného sjednané na dobu neurčitou. Soud v dané věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, žalovaný ač řádně předvolán, se bez omluvy k jednání nedostavil, a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s tím, že předmětem smlouvy bylo pojištění majetku žalovaného. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši [částka] ročně splatné 17. 5. každého roku. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné [datum], byl vyzván žalobkyní písemnou upomínkou o zaplacení dlužného pojistného a současně poučen o následcích v případě nezaplacení dlužného pojistného. Poněvadž žalovaný dlužné pojistné v dodatečné lhůtě neuhradil, pojištění ke dni [datum] zaniklo, o čemž byl žalovaný uvědoměn. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku [částka] žalobkyni zaplatil či že by k zániku došlo jiným způsobem než splněním. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jejímž předmětem bylo pojištění majetku ve smyslu § 2849 a násl. o. z. Vzhledem k tomu že žalovaný neuhradil pojistné řádně a včas, byl vyzván žalobkyní ve smyslu § 2804 cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného za uvedené pojistné období s upozorněním na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného. Poněvadž dlužnou částku v dodatečné lhůtě žalovaný neuhradil, pojištění sjednané mezi účastníky ke dni [datum] zaniklo. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu ustanovení § 2782 cit. zákona na pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníce ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku [částka]. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. Jelikož tato částka převyšuje výši nároku, přiznává se toliko ve smyslu § 14 odst. 4 cit. vyhlášky výše 223 Kč odpovídající výše tarifu. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí [částka].