12 C 299/2022-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalovaný, coby vlastník resp. provozovatel, neměl v období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] k vozidlu [registrační značka], [VIN kód], a v období od [datum] do [datum] k vozidlu [registrační značka], [příjmení] [číslo], sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vozidlo [registrační značka] tak bylo nepojištěno celkem po dobu 122 dnů a vozidlo [registrační značka] bylo nepojištěno po dobu 108 dnů. Jelikož žalovaný porušil zákonnou povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem uvedených vozidel, požaduje žalobkyně za vozidlo [registrační značka] zaplacení příspěvku ve výši [částka], za vozidlo [registrační značka] zaplacení příspěvku ve výši [částka] a dále zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši [částka] (3 x [částka]). 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a i přes výzvu soudu se k žalobou uplatněným nárokům nevyjádřil. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky označených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení výslovně souhlasila. Žalovaný se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze sdělení Magistrátu města Přerova ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník i provozovatel motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru 2 496 cm3, které bylo v uvedeném období evidováno jako provozované. 5. Z listiny nadepsané jako„ Zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že vozidlo [registrační značka], [příjmení] [číslo], je nákladní automobil s hmotností do 3,5 tuny. 6. Z listiny nadepsané jako kupní smlouva a datované dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [příjmení], v postavení prodávajícího, se dne [datum] dohodl s žalovaným, coby kupujícím, na prodeji motorového vozidla [registrační značka], [příjmení] [číslo], za dohodnutou cenu [částka] zaplacenou v hotovosti v den prodeje. 7. Z listin označených jako„ Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP“ ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] vč. příslušných dokladů o odeslání soud zjistil, že žalobkyně v uvedené dny odeslala žalovanému doporučené dopisy obsahující výzvy k úhradě příspěvků do garančního fondu žalobkyně ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Ve všech výzvách jsou po skutkové i právní stránce uvedeny důvody vzniku nároku na zaplacení příspěvku jakož i upozornění na možný vznik nákladů ve výši [částka] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v případě, že nedojde k uhrazení příspěvku ve stanovené lhůtě. 8. Z ostatních žalobkyní předložených listinných důkazů nezjistil soud žádné pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. 9. Na základě žalobkyní označených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník i provozovatel motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru 2 496 cm3, které bylo v uvedeném období evidováno jako provozované. Dne [datum] koupil žalovaný motorové vozidlo [registrační značka], [příjmení] [číslo] (nákladní automobil s hmotností do 3,5 tuny). Žalobkyně ve dnech [datum], [datum] a [datum] vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků do garančního fondu žalobkyně ve lhůtě 60 dnů od doručení výzev. Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaný měl v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a dále v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem shora uvedených vozidel nebo že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky byť i částečně něčeho uhradil; tyto skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil. 10. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkové stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši [částka] podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Co se týče vozidla [registrační značka], tak žalovanému svědčí vyvratitelná právní domněnka, že byl v předmětném období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] vlastníkem i provozovatelem výše uvedeného vozidla (§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Pokud jde o vlastnictví vozidla [registrační značka], tak žalovaný, coby kupující, uzavřel dne [datum] se [jméno] [příjmení], coby prodávajícím, v souladu s ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvu o koupi výše specifikovaného vozidla, na základě níž došlo k okamžiku její účinnosti (§ 1099 o. z.), tj. dne [datum] k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu z prodávajícího na žalovaného (kupujícího). Jelikož z listinných důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by žalovaný posléze převedl vlastnické právo k dotčenému vozidlu na jinou osobu (žalovaný v tomto směru ničeho ani netvrdil), vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období od [datum] do [datum] vlastníkem vozidla [registrační značka]. 11. Žalovaný, coby vlastník resp. provozovatel předmětného vozidla, porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když ve shora uvedeném období provozoval vozidlo, aniž by měl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Z listinných důkazů přitom nevyplynulo, že by v posuzovaném případě byly dány výjimky z povinnosti pojištění odpovědnosti uvedené v ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) cit. zákona, tj. že by vozidlo bylo v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé či odcizené. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 4 odst. 6, 7 cit. zákona odeslala žalovanému ve lhůtě 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek výzvy k zaplacení příspěvků obsahující všechny zákonem požadované náležitosti, právo na zaplacení příspěvků vč. nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva tedy nezaniklo. Celková výše příspěvku byla v případě vozidla [registrační značka] vypočtena jako součin počtu 122 dnů, kdy byla žalovaným porušována zákonná povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku [částka], tj. 122 x 65 = [částka]. V případě vozidla [registrační značka] se jedná o součin počtu 108 dnů a sazby [částka], tj. 108 x 86 = [částka], neboť podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně částku [částka]. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu nákladů ve výši [částka] (3 x [částka]) spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), neboť žalobkyně před podáním žaloby celkem třikrát vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu. 12. Konečně žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ačkoliv výzvy k úhradě příspěvků do garančního fondu žalobkyně musely být, vzhledem k datu jejich odeslání, doručeny žalovanému dříve, žalobkyně považuje za den doručení až 15. den po odeslání výzvy, soud proto souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení až od shora uvedených