14 C 47/2022-32 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému s příslušenstvím, a to konkrétně na zaplacení částky 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení (v sazbě 8,5 % ročně) z částky 1 530 Kč od [datum] do zaplacení. Jistina žalobkyní proti žalovanému uplatněného nároku představovala žalovaným žalobkyni nezaplacené jízdné s přirážkou (30 Kč + 1 500 Kč) za jízdu žalovaného dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu, a to konkrétně linkou metra B, zjištěnou žalobkyní a realizovanou žalovaným dne [datum] v 18:34 hod. Soud ve věci rozhodl za splnění zákonných podmínek (§ 115a o.s.ř.) na základě obsahu účastníky doložených listinných důkazů a obsahu spisu, přičemž na tomto podkladě přijal závěr o skutkovém stavu, podle kterého žalovaný dne [datum] v 15:02 hod. využil k přepravě své osoby dopravního prostředku žalobkyně (linky metra B), přičemž při této přepravě byla u žalovaného pověřeným pracovníkem žalobkyně provedena ve stanici [ulice] kontrola jízdních dokladů s tím výsledkem, že se při ní žalovaný neprokázal žádným platným jízdním dokladem. Žalovaný pak byl pověřeným pracovníkem žalobkyně při uvedené kontrole vyzván (po zjištění totožnosti žalovaného) k úhradě tehdy platným tarifem žalobkyně stanoveného jízdného 30 Kč a tehdy platnými a účinnými Smluvními přepravními podmínkami Pražské integrované dopravy stanovené přirážky k němu ve výši 1 500 Kč. Že by žalovaný tyto částky žalobkyni uhradil, to v řízení tvrzeno a ani prokázáno nebylo. V souladu s § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., § 37 odst. 5 zák. č. 266/1994 Sb., a tarifem PID a smluvními přepravními podmínkami PID vznikl proto žalobkyni nárok na zaplacení stanoveného jízdného ve výši 30 Kč a i nárok na přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud proto žalobě co do nárokované jistiny (1 530 Kč) zcela vyhověl. Když byl také žalovaný při provedené kontrole jízdních dokladů vyzván k úhradě předepsaného jízdného pověřeným pracovníkem žalobkyně (a i přirážky k němu), avšak tyto nároky žalobkyně žalovaný na místě a ani později neuhradil, je dnem následujícím po provedené výzvě žalobkyně k jejich zaplacení (učiněné prostřednictvím pověřeného pracovníka žalobkyně) v prodlení s jejich zaplacením podle § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyni proto soud přiznal i důvodně nárokovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to podle § 1970 občanského zákoníku a za dobu prodlení žalovaného s úhradou jistiny dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení, kdy toto spočívaly na straně žalobkyně v odměně pro jejího advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, v 3 režijních paušálech po 100 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše s náhradou za DPH 21 % (189 Kč), a konečně v soudním poplatku v částce 400 Kč.