16 C 167/2022-19 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 5.140,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru na běžném účtu žalovaného formou povoleného přečerpání účtu do stanoveného limitu 5.000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobci splácet dohodnutým způsobem a tento povolený limit nepřekročit. Žalovaný ale sjednané podmínky nesplnil. Ke dni [datum] vznikl na straně žalovaného nepovolený debetní zůstatek 5.140,98 Kč s příslušenstvím, který žalovaný žalobci dosud nevrátil. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. 4. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]. Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum] poskytl žalobce žalovanému kontokorentní úvěr formou přečerpání běžného účtu do stanoveného limitu 5.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet i se sjednaným úrokem i poplatky ročně dohodnutým způsobem. Žalovaný ale sjednané smluvní podmínky nesplnil, úvěr řádně nesplácel a ke dni [datum] mu vznikl úvěrový dluh ve výši 5.140,98 Kč s příslušenstvím, který žalobci nevrátil. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný přes výzvy a předžalobní upomínku úvěrový dluh žalobci uhradil. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a také zákon č. 257/2016 Sb. Požadavek na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2012 Sb. v platném znění. 7. Poněvadž bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena platná smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru, kterou žalovaný porušil, neboť poskytnutý úvěr řádně nesplácel, uložil soud žalovanému ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a zákona č. 257/2016 Sb. povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.