16 C 180/2022-27 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 6.086 Kč s příslušenstvím, kterou má žalovaný jako evidovaný vlastník (provozovatel) vozidla [registrační značka] zaplatit žalobci za provozování uvedeného vozidla v období od [datum] do [datum] bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. bez povinného ručení) podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 4 citovaného zákona a podle § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena za 68 dnů bez pojištění vozidla po 86 Kč za každý den na celkovou částkou 5.848 Kč, k níž bylo třeba přičíst poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 4 odst. 4 cit. zák. ve výši 300 Kč. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce, jehož aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistil, že žalovaný je vlastníkem (provozovatelem) vozidla [registrační značka], které nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení). Dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (v daném případě 86 Kč za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (68 dní) a k této částce byly připočteny náklady na uplatnění (300 Kč). Žalovaný přes výzvy žalobce ani předžalobní upomínku dlužnou částku dosud neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění, podle něhož v případě, že je provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. [příjmení] i provozovatel vozidla jsou také povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby příspěvku pro druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou stanoveny v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a v daném případě činí částku 86 Kč za 1 den nepojištění vozidla a částku 300 Kč za náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. 6. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník provozoval v uvedeném období shora označené vozidlo bez povinného ručení, uložil mu soud podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. zaplatit žalobci, jenž je ve sporu aktivně legitimován, příspěvek i poplatek vyčíslený v souladu s citovanými ustanoveními v celkové výši 6.086 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1802 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.