16 C 220/2022-18 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 4.135 Kč s příslušenstvím, představující zákonný příspěvek pro Českou kancelář pojistitelů (dále jen ČKP) požadovaný za to, že žalovaný jako evidovaný vlastník nebo provozovatel motorového vozidla [registrační značka] provozoval toto vozidlo v období od [datum] do [datum] v rozporu s § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. bez povinného ručení). Požadovaný příspěvek zvýšený o poplatek za náklady na vymáhání byl vypočten podle § 4 cit. zákona a podle § 2 prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. a činí právě částku 4.135 Kč, k níž žalobce požaduje i zákonné úroky z prodlení. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 4. Z předložených listin zjistil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce, jehož aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistil, že žalovaný je vlastníkem (provozovatelem) vozidla [registrační značka], které nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení). Dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě zákonného příspěvku. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (v daném případě 65 Kč za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (59 dní) a k částce 3.835 Kč byly připočteny také náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, což činí celkem částku 4.135 Kč. Žalovaný přes výzvy žalobce ani předžalobní upomínku dlužnou částku dosud neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění, podle něhož v případě, že je provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. [příjmení] i provozovatel vozidla jsou také povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby příspěvku pro druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou stanoveny v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a v daném případě činí částku 65 Kč za 1 den nepojištění vozidla a částku 300 Kč za náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. 6. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník (nebo provozovatel) provozoval v uvedeném období shora označené vozidlo bez povinného zákonného ručení, uložil mu soud podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. zaplatit žalobci, jenž je ve sporu aktivně legitimován, zákonný příspěvek i poplatek vyčíslený v souladu s citovanými ustanoveními v celkové výši 4.135 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1802 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.