20 C 101/2022-38 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 020 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný provozoval vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], aniž by měl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně je podle uvedeného zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu. Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno nepojištěné, náleží žalobkyni částka 65 Kč denně ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tedy příspěvek za uvedenou dobu 88 dní činí 5 720 Kč. Dále žalobkyně požaduje poplatek 300 Kč na náklady spojené s uplatněním práva. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku a vyzvala ho k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka]. K předmětnému vozidlu nebylo po dobu od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne [datum] (odeslanou [datum]) žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele uvedeného vozidla k zaplacení částky celkem 6 020 Kč, a to příspěvku 5 720 Kč vypočteného z denní sazby 65 Kč a počtu dní 88, a dále z nákladů na uplatnění 300 Kč Lhůta k úhradě byla stanovena na 60 dnů od doručení výzvy. K úhradě žalobou uplatněných nároků byl žalovaný dále opakovaně vyzván dalšími upomínkami a předžalobní výzvou. Nebylo prokázáno, že by žalovaný uplatněný nárok alespoň částečně uhradil. 3. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byl nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla, a zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši 5 720 Kč odpovídající denní sazbě 65 Kč za každý den nepojištěného období (tj. za 88 dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Proto je žaloba důvodná v rozsahu 5 720 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky 300 Kč, neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 4. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou výše čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dostal do prodlení s úhradou příspěvku ve výši 5 720 Kč splatného dne [datum] (s ohledem na odeslání výzvy dne [datum] se zásilka při běžné době doručování dostala do dispozice žalovaného dne [datum] a při splatnosti 60 dní od doručení nastala splatnost dne [datum]). Žalobkyni proto ode dne následujícího vznikl ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 720 Kč. S ohledem na to, že žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od [datum], soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 5. Žalovaný se dostal do prodlení také s úhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (splatných [datum] – viz odůvodnění splatnosti shora), žalobkyni nárok na úrok z prodlení z této částky nenáleží, neboť tyto náklady jsou svou povahou příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 o. z. a úrok z prodlení (který je sám příslušenstvím pohledávky) lze požadovat zásadně z jistiny dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). 6. Z uvedených důvodů soud ve výroku I. tohoto rozsudku shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky 6 020 Kč představující neuhrazený příspěvek ve výši 5 720 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 300 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 5 720 Kč (odpovídající jistině, tj. požadované výši příspěvku) od [datum] do zaplacení, přičemž to vše je žalovaný podle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva, soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 7. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci prakticky zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 189 Kč. 8. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.