20 C 104/2022-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 750 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalovaný provozoval vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], aniž by měl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně je podle uvedeného zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu. Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno nepojištěné, náleží žalobkyni částka 47 Kč denně ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tedy příspěvek za uvedenou dobu 350 dní činí 16 450 Kč. K tomu žalobkyně požaduje poplatek 300 Kč za náklady spojené s uplatněním práva. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku a vyzvala ho k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 3. Z listiny označené jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla [registrační značka] k zaplacení částky příspěvku 16 450 Kč vypočteného z denní sazby 47 Kč a počtu dní 350; lhůta k úhradě byla stanovena na 60 dnů od doručení výzvy (zásilka byla odeslána a pro nemožnost dodání byla vrácena zpět odesílateli). Z listin označených jako Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne [datum] (odesláno [datum], uloženo [datum]) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku před podáním žaloby. Z výpisu ze systému žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka]. Z vyjádření odboru dopravy Magistrátu města Přerov ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl v době od [datum] dosud vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] a vozidlo bylo v době od [datum] do [datum] provozované. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka]. Nebylo prokázáno, že by předmětnému vozidlu bylo po uvedenou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele uvedeného vozidla k zaplacení částky příspěvku 16 450 Kč. K úhradě žalobou uplatněných nároků byl žalovaný dále vyzván upomínkami a předžalobní výzvou. 5. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byl nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla, a zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši 16 450 Kč odpovídající denní sazbě 47 Kč za každý den nepojištěného období (tj. za 350 dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Proto je žaloba důvodná v rozsahu 16 450 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky 300 Kč, neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 6. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou výše čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dostal do prodlení s úhradou příspěvku ve výši 16 450 Kč splatného dne [datum] (bylo prokázáno odeslání výzvy a s ohledem na běžnou dobu doručování zásilek soud zásilku považuje za doručenou nejpozději dne [datum], při splatnosti 60 dní po doručení nastává splatnost [datum] při zohlednění dnů pracovního klidu). Žalobkyni proto ode dne následujícího vznikl ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 450 Kč. S ohledem na to, že žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od [datum], soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 7. Žalovaný se dostal do prodlení také s úhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (splatných [datum]), žalobkyni nárok na úrok z prodlení z této částky nenáleží, neboť tyto náklady jsou svou povahou příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 o. z. a úrok z prodlení (který je sám příslušenstvím pohledávky) lze požadovat zásadně z jistiny dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). 8. Z uvedených důvodů soud ve výroku I. tohoto rozsudku shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky 16 750 Kč představující neuhrazený příspěvek ve výši 16 450 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 300 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 16 450 Kč (odpovídající jistině, tj. požadované výši příspěvku) od [datum] do zaplacení, přičemž to vše je žalovaný podle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva, soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 9. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci prakticky zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 900 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem 252 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.