ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2022:20.C.253.2021.1 Datum: 2022-05-11 Předmět: O zaplacení 4 050 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 457 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 39 ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
O co šlo: O zaplacení 4 050 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 40/196)
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 4 050 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem 3 200 Kč ve 40 týdenních splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil toliko 4 150 Kč (poslední splátku uhradil [datum]). Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 2 469,51 Kč, poplatku 1 580,49 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 4 164,84 Kč (úrok z prodlení celkové částky 4 050 Kč od [datum] do [datum]), úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 4 050 Kč od [datum] do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky v hotovosti ve výši 5 000 Kč na základě listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] které se žalovaný společně se souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč zavázal vrátit v 40 týdenních splátkách po 205 Kč RPSN činila 294,1 %. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným na základě listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Převedení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Předžalobní upomínkou odeslanou žalovanému dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 8 397,53 Kč nejpozději do [datum].
5. Z provedených listin nebylo prokázáno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (nebo žalobkyni) cokoliv uhradil.
6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný se smlouvou o půjčce zavázal vrátit původní věřitelce celkem 8 200 Kč a nebylo prokázáno (a s ohledem na pasivitu žalovaného to soud nemůže považovat ani za nespornou skutečnost), že by žalovaný na svůj dluh cokoliv uhradil. Soud uvedenou smlouvu posoudil z hlediska dobrých mravů a dospěl k závěru, že ujednaná„ cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku ve výši 3 200 Kč je ve vztahu k výši půjčky 5 000 Kč zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 294,1 %. Nepřiměřenost takové výše ceny peněz soud považuje za tak závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek neplatnou ve smyslu § 39 obč. zák. Soudu je z vlastní činnosti známo, že právní předchůdkyně žalobkyně založila své podnikání na půjčkách (spotřebitelských úvěrech) s cenou peněz v uvedené výši, tedy by zřejmě neměla zájem uzavřít smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku a tuto část smlouvy proto soud nepovažuje za oddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy jako celku.
8. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátil (tato skutečnost zůstává z důvodu procesní pasivity žalovaného pouze v rovině tvrzení žalobkyně) proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny poskytnuté žalovanému z neplatné smlouvy o půjčce. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu ve výši požadované v žalobě, tedy ve výši 2 469,51 Kč, neboť přestože poskytnutá jistina činila 5 000 Kč, nemůže soud překročit žalobní žádání, podle kterého se žalobkyně jako jistiny půjčky domáhá právě částky 2 469,51 Kč. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 7,5 % ročně od [datum]. Soud zavázal žalovaného k placení úroku z prodlení ode dne [datum], protože s ohledem na neplatnost smlouvy se splatnost jistiny váže na vyzvání, které žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne [datum], ve které stanovila splatnost nejpozději do [datum], tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobkyně v žalobě požadovala za dobu od [datum] do zaplacení úrok ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů (přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) a repo sazba ke dni [datum] činila 0,5 %, tj. sazba žalobkyní požadovaného úroku z prodlení činila 7,5 %. Přestože nyní je podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení.
9. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úroky z prodlení za dobu před splatností požadované jistiny.
10. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.