20 C 275/2021-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem [částka] a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkové výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], celkem tedy ve výši [částka], a to formou 58 týdenních splátek. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka]. Pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], přičemž součástí oznámení byla informace o tom, že pohledávka byla nejprve převedena na společnost [právnická osoba] a poté na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby, ale žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná od společnosti [právnická osoba] na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] obdržela v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] (zavázala se vrátit [částka]). Soud má za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby. 4. Soud pak nemá za prokázáno, že by společnost [právnická osoba] při uzavírání smlouvy o půjčce [číslo] nějakým způsobem prověřovala majetkové poměry žalované. Dále soud nemá za prokázáno, že by došlo převodu pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Soud také nemá za prokázáno, že by žalovaná poskytnuté prostředky ze smlouvy o půjčce [číslo] společnosti [právnická osoba] vrátila. 5. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, neboť z předložených listin soud nemohl uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení pohledávky nabyla pohledávku vůči žalované. Z žalobních tvrzení i z předložené smlouvy o úvěru vyplývá závazkový vztah mezi společností [právnická osoba], ze které měla být pohledávka postoupena na společnost [právnická osoba] a následně měla být pohledávka postoupena na žalobkyni. K postoupení pohledávky žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum], která výslovně odkazuje na jinou smlouvu o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum], avšak žádná taková smlouva nebyla k žalobě přiložena. K předložené smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak nebyla přiložena příloha, ze které by vyplývalo postoupení pohledávky za žalovanou, neboť přestože je celá smlouva předložena jako naskenovaná listina, předložila žalobkyně označení pohledávky jako elektronický dokument, který je vizuálně zcela odlišný, než smlouva o postoupení pohledávek. Navíc pak předložené označení pohledávky není v souladu se smluvními ujednáními, neboť obsahuje jiné údaje, než které jsou pro označení pohledávek v příloze podle smlouvy vyžadovány (např. nad rámec smlouvy jsou uvedeny jednotlivé složky dluhu, ale naopak není uvedeno datum ukončení či zesplatnění). Soud tedy neuvěřil, že předložený dokument obsahující označení pohledávky je skutečně součástí smlouvy o postoupení pohledávek. Pokud pak žalobkyně uváděla, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, tak v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (jako původce listiny je označena společnost [právnická osoba]) je uvedeno zcela jiné číslo smlouvy. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] pak už je uvedeno číslo smlouvy [číslo], přesto však samotné oznámení o postoupení podle soudu dostatečně neprokazuje skutečné postoupení pohledávky, a to i s ohledem na shora uvedená zjištění. V řízení tedy nebylo nijak prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalobou uplatněnou pohledávku vůči žalované, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v plném rozsahu zamítl. 6. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že smlouva o půjčce [číslo] by byla zjevně neplatná pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně vůbec netvrdila ani nedoložila důkazy. 7. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku souladu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že žalovaná měla ve věci plný procesní úspěch, ale z obsahu spisu nevyplývá, že by jí v řízení vznikly nějaké náklady.