7 C 122/2022-45 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši [částka], úroku ve výši 69,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 8,5% ročně z částky 69,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, než celkový úrok od [datum] dosáhne částky [částka]. Po částečném zpětvzetí žaloby se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] (dlužná jistina [částka], dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění k úvěru ve výši [částka], smluvní pokuta [částka] a náklady vymáhání [částka]) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále částku [částka] (smluvní pokuta), úrok ve výši 35 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Toho všeho se žalobkyně domáhala na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřená pomocí komunikace na dálku tak, že žalovaná zaslala žalobkyni coby vyjádření souhlasu s uvedenou smlouvou jedinečný kód [číslo]. Výše úvěru byla sjednána [částka], který měla žalovaná splatit v třiceti splátkách po [částka] RPSN bylo 96,38%. Účet č. [bankovní účet] byl ve smlouvě označen za účet žalované, na který má být poskytnut úvěr. 4. Z listiny nazvané„ důkaz o odeslání [částka]“ soud zjistil, že žalobkyně na účet č. [bankovní účet] zaslala [datum] částku [částka] s variabilním symbolem [číslo]. Uvedený symbol je shodný s [příjmení] uvedeným ve smlouvě. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že jeho názvem je jméno žalované. Dále z něj soud zjistil, že žalobkyně z tohoto výpisu disponovala informacemi o výši příchozích měsíčních úhrad od [právnická osoba], a.s ve prospěch žalované ve výších mezi [částka] a [částka]. 6. Dále soud zjistil z listiny nazvané„ hodnocení klienta“, že v této je uvedena částka příjmů [částka], coby výdaje pak je uvedeno životní minimum ve výši [částka] a výdaje na bydlení v částce [částka]. 7. Z výpisu z NRKI soud zjistil skóre žalované 253 (s poznámkou registru, že u takovéhoto skóre je vyšší riziko, úvěr je limitován či zamítán). 8. Z listiny nazvané„ doklad o vyplacení úvěru“ soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] odešlo z účtu žalobkyně [částka]. 9. Z„ karty klienta“ soud zjistil, že žalovaná zaplatila na předmětný úvěr 2 x [částka]. 10. Na základě uvedených skutkových zjištění soud o skutkovém stavu uzavřel, že žalobkyně se žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo]. Dále soud uzavřel, že se tak stalo poté, co žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy co se týče výdajů žalované, tak se žalobkyně omezila na tvrzení žalované (stran nákladů na bydlení) a částku životního minima (stran nákladů na vše ostatní). Jistina úvěru ve výši [částka] byla žalované odeslána a tato posud zaplatila žalobkyni 2 x [částka]. 11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost řádně (tedy s péčí, jakou lze požadovat od profesionála v oboru), kdy zejména vůbec nezjišťovala skutečné výdaje žalované. [jméno] důslednosti při posouzení úvěruschopnosti je nutno vztahovat ke konkrétnímu případu. V tomto případě měla žalovaná nízké skóre dle NRKI, měsíční příjem násobně nižší, než byla částka, kterou si usilovala půjčit a neuváděla žádné běžně očekávatelné výdaje (léky, doprava atp.) a byla ochotná uzavřít úvěrovou smlouvu s RPSN 96,38 % (sic!). Již z těchto skutečností mělo být žalobkyni coby profesionálce v oboru zřejmé, že jde právě o případ, kdy je nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalované i z jiných zdrojů, než jsou informace od klienta a databází, a že je zejména nezbytné získat podklady dokládající i skutečné výdaje žalované, ne toliko její příjmy. Žalobkyně na výdajové stránce počítala toliko s životním minimem a výdaji na bydlení, nadto neodpovídajícími realitě. Vycházeje z takto nedostatečně zjištěných výdajů pak nemohla žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalované sebelepším výpočtem. I když byla žalobkyně u jednání vyzvána, aby objasnila, jakým způsobem vyhodnotila velmi nízké skóre, skutečnost, že uvedené příjmy neodpovídají předloženým výpisům z účtu, že je uvedena nereálná výše nákladů na bydlení, nejsou uvedeny náklady na dopravu, ačkoli evidentně žalovaná dojíždí do zaměstnání a jako výdaje je uveden pouze údaj odpovídající životnímu minimu, uvedla žalobkyně, že všechny údaje považovala za dostačující a hodnotila je příslušným algoritmem. 15. Jelikož soud došel k tomuto závěru o posouzení úvěruschopnosti, seznal předmětnou smlouvu neplatnou (podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb.). Žalovaná je tak povinna vrátit toliko jistinu úvěru (zde [částka]) a to pochopitelně sníženou o částku, kterou již žalobkyni zaplatila, tedy celkem o [částka]. Tuto je pak povinna vrátit ve lhůtě přiměřené jejím možnostem, která dle soudu skončí uplynutím 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tak je tomu proto, že přinejmenším od podzimu roku 2021 muselo být žalované, která přestala úvěr t. č. splácet, zřejmé, že bude muset minimálně jistinu úvěru žalobkyni vrátit. Vzhledem k tomu, že hlavním účelem ustanovení § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. je dle důvodové zprávy zabránit prodlení u spotřebitele vracejícího dle svých možností, nemohl soud přiznat nárokovaný úrok z prodlení v rozsahu, v jakém byl z jistiny počítán (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Rovněž stran zbylých nároků soud žalobu zamítl, neboť tyto měly svůj základ v neplatné smlouvě o úvěru. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., protože žalobkyně byla jen částečně úspěšná. Žalobkyně se před částečným zpětvzetím domáhala částky [částka] s příslušenstvím a z toho soud také vycházel při určení míry úspěchu žalobkyně ve sporu. [jméno] vypočetl poměrem úspěchu žalobkyně ([částka]) k původní hodnotě sporu, ke dni rozhodnutí zdejšího soudu ([částka]). Žalobkyně tak byla úspěšná co do 55 %, žalovaná co do 45 %. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně je tedy 10 % a právě 10 % jejích nákladů tedy uložil soud žalované žalobkyni nahradit. Ty sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení. Ty činily 2 x [částka] (za úkony před částečným zpětvzetím – převzetí věci a žalobu), 2 x [částka] (za úkony po částečném převzetí – účasti na jednání soudu), za samotný úkon částečného zpětvzetí soud odměnu nepřiznal, neboť tento nebyl potřebný k účelnému uplatnění práv žalobkyně. Dále soud přiznal 4 x [částka] na režijních paušálech, [částka] na cestovném za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] při ceně paliva ([částka]) a amortizaci (4,7 Kč/km) dle vyhl. č. 511/2021 Sb. Cestovné na jednání soudu dne [datum] soud nepřiznal, neboť náklady na cestu právní zástupkyně žalobkyně k němu se ze spisu nepodávají a ani nebyly žalobkyní uplatněny. Dále soud přiznal náhradu za 4 zmeškané půlhodiny cestou na a z jednání soudu dne [datum] (4 x [částka]) a DPH z uvedeného (vyjma soudního poplatku). Celkem náklady činí [částka], z toho 10 % je [částka]. 17. žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět před tím, než soud začal ve věci jednat, proto soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku podle § 10 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb.