7 C 18/2022-47 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně učinila předmětem řízení zaplacení [částka] s přísl. a uvedla, že se jedná o vrácení části peněz poskytnutých na základě smlouvy o úvěru na sporožirovém účtu uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] dne [datum], limit kontokorentu byl sjednán ve výši [částka]. Předmětem žaloby je nepovolený debetní zůstatek ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Soud má za prokázán následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu s možností čerpat kontokorent do výše [částka]. Žalovaná průběžně do výše limitu peníze čerpala, další částky průběžně platila. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena. Zkoumání, zda poskytovatel úvěru splnil tuto povinnost, provádí soud z úřední povinnosti (rozhodnutí Soudního dvora C [číslo]). V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že schopnost žalované splácet úvěr byla prověřena na základě informací získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a dále z informací z vedení běžného účtu, ze kterého byly získány údaje o platební morálce, měsíčních příjmech a výdajích. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu žalovaná uvedla, že není zaměstnaná, nemá žádný příjem ze zaměstnání a další příjem má ve výši [částka], nemá žádné splátky, je svobodná, žije u rodičů. Z výpisu z běžného účtu žalované je zřejmé, že v době žádosti o úvěr měla na účtu zůstatek [částka] resp.- [částka], v každé měsíci (v období 3 – 4 měsíců) čerpala nějakou zápůjčku (Creditportal apod.) .Žádné pravidelné příjmy (kromě poskytnutých zápůjček) nejsou z účtu patrny. Uvedení jakýchsi„ dalších“ příjmů evidentně nasvědčuje tomu, že došlo k umělému navýšení příjmové stránky u žalované, jakékoli ověření nebylo doloženo.. Za těchto okolností má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost ověření schopnosti úvěr splácet řádně. Žalovaná nemá žádné ověřené příjmy, ze kterých by mohla úvěr splácet, naopak její chování se vyznačuje rizikovostí, pokud se týká pravidelného a nadměrného čerpání půjček od nebankovních poskytovatelů. V daném případě žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně jako věřitel splnil zákonem (§ 86 zák. č. 257/2016 Sb.) mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytla úvěr, i když bylo zřejmé, že žalovaná nebude schopna úvěr splatit). Uzavřená smlouva je proto neplatná podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. Uplatněný nárok by bylo možno posoudit pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Z předložených výpisů však nelze učinit závěr, že skutečně k bezdůvodnému obohacení došlo. Žalovaná průběžně finanční částky platila, ty byly započítávány na úroky, případně na různé sankce, které jsou však rovněž sjednány neplatně. SD ohledem na velké množství čerpání a provedených plateb nelze zjistit, zda majetkový prospěch žalované byl vyšší než výše částek, které zaplatila. Žalobkyně se k jednání nedostavila a zbavila se tak možnosti, aby ji soud poučil o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze u jednání. Pokud se týká skutečnosti, zda se žalovaná bezdůvodně obohatila, neunesla tak žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní břemeno. Soud porto žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že podle obsahu spisu úspěšné žalované v řízení náklady nevznikly.