8 C 272/2022-41 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit celkem částku 6 653 Kč s příslušenstvím. K nároku 1) 958 Kč uvedla, že žalovaný jako vlastník (provozovatel) osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [značka] (dále jen„ vozidlo 1“) neměl k vozidlu v období od [datum] do dne [datum] (dále též„ rozhodné období 1“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K nároku 2) 5 695 Kč uvedla, že žalovaný jako vlastník (provozovatel) vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla AO215086 (dále jen„ vozidlo 2“) neměl k vozidlu v období od [datum] do dne [datum] (dále též„ rozhodné období 2“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 4 citovaného zákona a podle § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena za 14 dnů (rozhodné období 1) na částku 658 Kč, za 83 dní (rozhodné období 2) na částku 5 395 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 4 odst. 4 cit. zák. činí částku 300 Kč za každé rozhodné období, tedy celkem 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Ze sdělení [stát. instituce] soud zjistil z registru silničních vozidel, že vlastníkem a provozovatelem vozidla 1 je právnická osoba. Kupní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný koupil vozidlo 1 od této právnické osoby s uvedenou RZ a [příjmení]. K vozidlu [registrační značka] [značka] [značka] (vozidlo 2) má soud za prokázáno zprávou z registru vozidel, že žalovaný je v rozhodném období vlastníkem, provozovatelem vozidla a v rozhodném období byla všechna vozidla provozovaná. 4. Žalobkyně, jejíž aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistila, že k předmětným vozidlům nebylo v rozhodných obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení). Výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne z [datum] byl žalovaný vyzván k povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za první dlužné období k vozidlu 1 ve výši 658 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení dopisu, výzvou ze dne [datum], byl žalovaný vyzván k povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za druhé dlužné období k vozidlu 2 ve výši 5 395 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení. Podle informací [název pošty] byla první výzva s uvedeným podacím číslem podaná na poště dne [datum], nebyla žalovaným jako adresátem převzata a byla vhozena do schránky, žalobkyně považuje výzvu za doručenou [datum]. Druhá výzva za druhé období s uvedeným podacím číslem byla podle poštovního podacího archu podaná [datum], žalobkyně považuje výzvu za doručenou [datum]. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil, či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním. Žalovaný byl opakovaně upomínán, předžalobní upomínka byla odeslána na dresu žalovaného dne [datum]. 5. Soud věc právně posoudil podle § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož odstavce 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobkyni] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 cit. ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [žalobkyni] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobkyně] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Podle § 4 odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla osoba zapsaná, jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Jde o vyvratitelnou právní domněnku. Domnělý provozovatel či vlastník vozidla se povinnosti k zaplacení příspěvku zprostí, pokud prokáže, že v rozhodné době nebyl provozovatelem nebo vlastníkem vozidla a že zápis v registru silničních vozidel je chybný. 6. Žalovaný je osobou pasivně legitimovanou, neboť podle údajů o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích je evidován jako vlastník/provozovatel vozidla 2, kupní smlouvou pak bylo prokázáno, že je vlastníkem vozidla 1. Toto tvrzení žalovaný nesporoval ani nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně. V projednávané věci se jedná o rozhodná období 14 dnů (rozhodné období 1), 83 dní (rozhodné období 2). Výše požadovaného příspěvku činí 658 Kč za první období a 5 395 Kč za druhé období byla podle § 2 odst. 1 písm. g),h) vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (v prvním případě 47 Kč za 1 den a ve druhém případě 65 Kč za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyni dále náleží i náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč za každé dlužné období tedy 600 Kč, jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky. Soud žalobě vyhověl pro částku 6 653 Kč. 7. Splatnost příspěvku nastala uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzev, přičemž vzhledem k datu odeslání výzvy musely být doručeny dříve než 15 den od odeslání. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od [datum] a [datum], jak žalobkyně požadovala, když splatnost pohledávky nastala dříve než žalobkyně uvedla, přičemž výše úroků z prodlení 8,25 % a 8,50 % ročně je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen dlužnou částku a náklady řízení zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, tj. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % částkou 189 Kč.