8 C 319/2021-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení s tím, že žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách [značka dopravy]. Při provedené kontrole se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Tím porušil smluvní přepravní podmínky a vznikla mu povinnost uhradit přirážku k jízdnému. Výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu činí [částka]. 2. Soud podle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil k žalobě ani k tomu, zda souhlasí, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Soud má po provedeném dokazování za prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] informacemi pro cestující, že žalovaný dne [datum] v 14:47 hod uskutečnil jízdu vozidlem provozovaným žalobkyní, linkou [číslo]. Žalovaný se při kontrole pověřenou osobou dopravce neprokázal platným jízdním dokladem, tedy cestoval bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z [číslo obč. průkazu]. Lustrací žalovaného v informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že žalovanému byl tento doklad s uvedeným číslem vydán. Žalovanému byla uložena přirážka ve výši [částka], kterou měl uhradit do 15 dnů po kontrole. Ze Smluvních přepravních podmínek [spojeného] dopravního systému [územní celek] platného od [datum] bylo zjištěno, že podle čl. 10 odst. 4 výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu činí [částka] za každého cestujícího. Podle čl. 10 odst. 3 písm. a) cestující je povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání a zaplacení jízdného a přirážky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Podle § 2578 citovaného zákona podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 6. Podle ustanovení § 37 odst. 5) písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. v platném znění, který stanovuje podmínky pro provozování drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6) výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. 7. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb. ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Žalovaný nastoupil dne [datum] do vozidla provozovaného žalobkyní a vznikla mu tak povinnost za použití dopravního prostředku zaplatit stanovené jízdné. Žalovaný jízdné neuhradil, při kontrole oprávněnou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž jízdné žalobkyně nepožadovala. Žalobkyni tak náleží za jízdu bez jízdního dokladu přirážka ve výši [částka], stanovená v přepravních podmínkách, jejíž výše je v souladu se zákonem. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. Podle § 1970 o.z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. soud uložil žalovanému povinnost uhradit i úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Žalovaný je v prodlení se zaplacením [částka] od [datum], kdy uplynula 15 denní lhůta stanovená k úhradě. Dlužnou částku s příslušenstvím je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla v řízení plný úspěch a vyzvala žalovaného před podáním žaloby k plnění. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a odměnou advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., když žalobkyně zahájila řízení na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejnou žalobkyní, která u zdejšího soudu podala více jak 300 návrhů na zahájení řízení. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) [částka] (3 x [částka]) a náhrada hotových výdajů [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., vše zvýšené o 21 % DPH Kč ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení tak činí [částka] a žalovaný je povinen je zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.