11 C 30/2023-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] podala dne [datum] u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného], kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost přispívat na její výživu částkou 6 500 Kč měsíčně po dobu od [datum] do [datum]. Svůj návrh odůvodnila tím, že je matkou nezletilé dcery [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále též jen„ dcera“), jejímž otcem je žalovaný. Žalobkyně je svobodná, na rodičovské dovolené, kdy od [datum] pobírala dávku v mateřství a od dubna 2023 pobírá dávku státní sociální podpory (rodičovský příspěvek v částce 8 333 měsíčně). Žalobkyně nežije se žalovaným ve společné domácnosti, kde s ní žijí dcera a nezletilý syn [jméno] [příjmení], [datum narození], na něhož je placeno výživné v částce 4 000 Kč měsíčně. Kromě obvyklých výdajů na stravu, osobní potřeby a oblečení hradí náklady bydlení v částce 8 100 Kč měsíčně. Žalovaný je svobodný a zaměstnán u [právnická osoba], a.s. v [obec] s příjmem přesahujícím 26 000 Kč měsíčně Žalovaný do března 2023 hradil dohodnuté výživné pro dceru i žalobkyni v částce celkem 10 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] souhlasil s úhradou výživného pro žalobkyni v částce nepřesahující 4 000 Kč měsíčně a namítl, že po úhradě výživného pro nezletilou dceru účastníků a svých osobních potřeb nemá dostatek prostředků na úhradu dalšího výživného pro žalobkyni. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba], a.s. v [obec] jako mechanik kolejových vozidle s průměrným čistým měsíčním příjmem 22 000 Kč a bydlí v bytě svých rodičů, kde hradí náklady bydlení v částce 8 000 Kč měsíčně. 3. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že žalovaný dosahoval dle mzdových listů jeho zaměstnavatele [právnická osoba], a.s. v roce 2022 průměrného čistého výdělku 22 297 Kč měsíčně a o v období od ledna do června 2023 průměrného čistého výdělku 24 666 Kč měsíčně. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu ve věci sp. zn. [spisová značka] dne 30. 8. 2023 uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek 8 333 Kč měsíčně a výživné na syna 4 000 Kč měsíčně, další příjmy nemá. Bydlí sama s dětmi v bytě 2+1, ke pravidelné měsíční výdaje jsou nájem s vodou 7 000 Kč, elektřina 2 500 Kč, plyn 170 Kč, internet 349 Kč. Dále platí měsíčně paušál na telefon 465 Kč, synovi plavání 550 Kč, stravné ve škole 500- 850 Kč a televizní poplatek 135 Kč. S žalovaným se dohodli na úhradě nedoplatku za vodu, který byl 17 000 Kč, a za elektřinu, který byl 4 500 Kč s tím, že žalovaný zaplatil 1/3 z těchto částek. Žalobkyně při jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] dne 30. 8. 2023 rovněž uvedla, že žalovaný jí poskytl v lednu 10 000 Kč, z toho 5 500 Kč započetla na výživné pro dceru, zbytek na své výživné, v únoru částku 10 000 Kč, z toho 5 500 Kč na dceru, zbytek sobě, v březnu 12 000 Kč, z toho 5 500 Kč na dceru, zbytek sobě, v dubnu 6 000 Kč, z toho 5 500 Kč na dceru, v květnu 5 000 Kč, toto bylo určeno pro dceru, v červnu 10 000 Kč, z toho 5 000 Kč pro dceru, 5 000 Kč bylo žalovaným uhrazeno na nedoplatek vody, v červenci celkem 9 000 Kč, z toho 4 000 Kč nedoplatek elektřiny, zbytek na dceru, v srpnu 5 000 Kč, vše na dceru. 4. Při provedeném dokazování bylo k poměrům žalovaného dále zjištěno z písemného prohlášení jeho rodičů ze dne [datum], že žalovaný hradí za užívaní bytu rodičů částku 5 000 Kč měsíčně. 5. Podle ust. § 920 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 6. Podle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného 7. Podle ust. § 922 odst. 2 občanského zákoníku výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 8. Soud dospěl po provedené dokazování k závěru, že žalovaný je otcem nezletilé dcery [jméno], [datum narození], jejíž matkou je žalobkyně, přičemž rodiče nezletilé nejsou sezdáni a nežijí ve společné domácnosti. Žalobkyně požadovala přiznání výživného neprovdané matky, pro něž počala doba běžet dne [datum], kdy se narodila dcera účastníků. Žalobkyně požadovala přiznání tohoto výživného od [datum], neboť za předchozí období bylo uhrazeno. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud po zhodnocení osobních a majetkových poměrů účastníků k závěru, že žalovaný je schopen a povinen platit žalobkyni od [datum] výživné, a to v částce 4 500 Kč měsíčně do dne uplynutí dvou let od narození dcery účastníků. Žalobkyně nemá, s výjimkou dávky státní sociální podpory v částce 8 333 Kč měsíčně, žádný další příjem, kdy obě její nezletilé děti žijící v její domácnosti mají nárok na výživné. Žalovaný nežije ve společné domácnosti s žalobkyní a má příjem, ze kterého po uspokojení svých osobních potřeb může v tomto rozsahu zabezpečit plnění své vyživovací povinnosti. Vzhledem k potřebám žalobkyně a zjištěným majetkovým a současným příjmovým poměrům žalovaného uložil soud proto žalovanému placení výživného v částce 4 500 Kč měsíčně. 9. Soud má přitom za to, výživné stanovené žalovanému nepokrývá všechny zjištěné potřeby žalobkyně. Zjištěné osobní, příjmové a majetkové poměry žalovaného však neumožňují soudu stanovení výživného na žalobkyní požadovanou částku 6 500 Kč měsíčně pro žalobkyni, neboť žalovanému musí zůstat schopen hradit náklady bydlení, vlastní výživy a dalšího výživného pro nezletilou dceru. Proto soud žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala přiznání výživného v další částce 2 000 Kč měsíčně, zamítl. 10. Vzhledem k jeho zjištěným majetkovým a příjmovým poměrům uložil soud žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. zaplacení dlužného výživného (dluh vznikl stanovením výživného od [datum]) vyčísleného do konce měsíce, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, s přihlédnutím k dobrovolným úhradám výživného do [datum] na částku celkem 13 000 Kč (žalovaný uhradil v tomto období na výživném částku 9 500 Kč platbami částky 500 Kč v dubnu, částky 5 000 Kč za vodu červnu a částky 4 000 Kč za elektřinu v července 2023) v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, neboť jeho zjištěné majetkové a příjmové poměry žalovanému neumožňují okamžitou úhradu dlužného výživného pro žalobkyni. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy v řízení převážné úspěšné žalobkyni vznikly prokazatelné náklady řízení, avšak v řízení nebylo zjištěno, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. k plnění před podáním žaloby. 12. Žalobkyně byla v tomto řízení podle ust. § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, osvobozena od soudního poplatku. Jelikož byla žalobkyně v řízení částečně úspěšná (v rozsahu 69,23 % uplatněného nároku), přešla na žalovaného v tomto rozsahu povinnost zaplatit soudní poplatek v souladu s ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona. Výše soudního poplatku byla stanovena podle ust. § 6 odst. 3 citovaného zákona ze základu poplatku ve výši 120 250 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 4 163 Kč jako poměrné části 69,23 % z částky 6 013 Kč určené ze základu poplatku dle položky 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k jeho zjištěným majetkovým a příjmovým poměrům uložil soud žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. úhradu soudního poplatku v prodloužené lhůtě k plnění v trvání tří měsíců.