16 C 191/2023-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce uvedl, že mezi jeho předchůdcem společností [právnická osoba] [obec] (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) a žalovaným probíhala dříve jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě uhradil předchůdce žalobce žalovanému dne [datum] částku 20.000 Kč. Předchůdce žalobce potažmo žalobce není ale schopen existenci platné smlouvy o úvěru prokázat, proto se po žalovaném domáhá pouze vydání částky, kterou předchůdce žalobce žalovanému poskytl. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na společnost [právnická osoba] [obec] a následnou smlouvou ze dne [datum] postoupila tato společnost spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci ani částečně neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Ze sdělení [webová adresa] [obec] ze dne [datum] a ze sdělení [právnická osoba] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] společnost [právnická osoba] ze svého účtu vyplatila na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 20.000 Kč, že tento účet u [právnická osoba] patřil žalovanému a uvedená částka byla na nej dne [datum] připsána. 5. Soud dále zjistil, že žalobcem předložená smlouva o spotřebitelském úvěru z neoznačeného dne ve znění Všeobecných obchodních podmínek nebyla předchůdcem žalobce vůbec podepsána. 6. Z žalobcem předložené smlouvy ve znění příloh ze dne [datum] soud zjistil, že spornou pohledávku postoupil předchůdce žalobce na společnost [právnická osoba] [obec] a následnou smlouvou z téhož dne [datum] ve znění příloh postoupila tato společnost spornou pohledávku na žalobce. O postoupení byl žalovaný informován dopisem předchůdce žalobce ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. 7. Podle § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce prokázal, že dne [datum] jeho právní předchůdce poskytl žalovanému částku 20.000 Kč. Existence platné smlouvy o úvěru nebo zápůjčce nebyla prokázána. Přijetím plnění bez právního důvodu se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a toto plnění musí aktivně legitimovanému žalobci vrátit. Soud proto žalobě podle § 2991 a násl. o.z. v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na přiznání zákonných úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. 9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalovaný ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč, která představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 800 Kč a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu a návrh ve věci samé) ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 2. citované vyhlášky, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 900 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč stanovená ze základu ve výši 1.200 Kč částkou 252 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.