16 C 335/2022-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] změněnou podáním ze dne [datum] upřesněnou při jednání soudu dne [datum] se žalobce domáhá určení, že není od [datum] vlastníkem ani provozovatelem výše označeného motorového vozidla ŠKODA 135L [příjmení], [registrační značka], neboť toto vozidlo podle kupní smlouvy ze dne [datum] prodal žalovanému, který si jej s klíči i se všemi doklady (tj. i s malým i velkým technickým průkazem) týž den od žalobce převzal. Žalobce podle čl. VI. smlouvy a plnou mocí ze dne [datum] pověřil žalovaného k provedení přehlášení vozidla na příslušném správním úřadu z žalobce na žalovaného, což však žalovaný ani přes výzvy žalobce neučinil. Žalobce se následně obrátil na Městský úřad v Kroměříži registr vozidel - s žádostí o zápis změny vlastníka. Poněvadž však nemohl žádosti tohoto úřadu o předložení technického průkazu i osvědčení o registraci silničního vozidla, zelenou kartu, vyhovět, neboť všechny tyto doklady předal dne [datum] žalovanému, Městský úřad v Kroměříži svým usnesením ze dne [datum] správní řízení o návrhu žalobce na změnu zápisu podle § 8a zákona č. 56/2021 Sb. bez dalšího zastavil. Žalobce dále obdržel od Magistrátu města Přerova dne [datum] pokutu za to, že při kontrole automobilu dne [datum] (po prodeji automobilu žalovanému) bylo zjištěno, že platnost známky technické kontroly již dříve skončila. 2. Žalobce se původně domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem výše označeného automobilu. V podání ze dne [datum] ale navrhl změnu žaloby tak, aby soud určil, že žalobce není vlastníkem uvedeného automobilu. Návrh na změnu žaloby byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne [datum]. Při jednání dne [datum] soud navrženou změnu žaloby postupem podle § 95 o.s.ř. připustil (odstavec II. výroku rozsudku). 3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] mimo předmět řízení namítal, že sporný automobil prodal dne [datum] [jméno] [příjmení], na něhož přešla odpovědnost za skutky vzniklé užitím vozidla. Vozidlo bylo následně vyřazeno z provozu. K nařízenému jednání soudu se ale žalovaný bez řádné omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. Z obsahu kupní smlouvy ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobce touto smlouvou prodal žalovanému svůj motorový automobil ŠKODA 135L [příjmení], [registrační značka], rok výroby 1989, [VIN kód], za dohodnutou cenu 5.000 Kč a že žalovaný si vozidlo s klíči i s označenými doklady (velkým a malým technickým průkazem) převzal. V čl. VI. smlouvy se žalovaný zavázal provést na svůj náklad nahlášení změny v evidenci držitelů motorových vozidel a k provedení přepisu vozidla u příslušeného úřadu udělil žalobce žalovanému plnou moc dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k provedení přepisu vozidla nejpozději do 7 dnů, přičemž dopis byl podán na poštu dne [datum]. Z usnesení Městského úřadu v Kroměříži ze dne 4.10.2022, č.j. MeUKM/081141/2022 považuje soud za prokázané, že tento úřad zastavil řízení o žádosti žalobce o změnu zápisu vlastníka a provozovatele do registru silničních motorových vozidel z důvodu, že žalobce nepředložil všechny doklady potřebné pro změnu zápisu. Příkazem Magistrátu města Přerova ze dne [datum] byla žalobci uložena pokuta ve výši 4.000 Kč za to, že ke dni [datum] nesplňovalo vozidlo technické podmínky. 5. Soud dále zjistil, že kupní smlouvou ze dne [datum] prodal [celé jméno žalovaného] uvedené vozidlo [jméno] [příjmení] za částkui 5.000 Kč. Podle potvrzení ze dne [datum] byl automobil předán Autovrakovišti [obec] – [jméno] [příjmení]. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) o kupní smlouvě, podle něhož kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (odstavec 1), a neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (odstavec 2). 7. Soud současně vycházel i z nálezu Pléna ústavního soudu ČR ze dne 9.11.2021, č.j. P ÚS 114/20, podle něhož požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil. Takový požadavek proto nemá žádné negativní důsledky ve sféře práv chráněných ústavním pořádkem České republiky, zejména práva každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odkázání dané osoby na postupy v občanskoprávním soudním řízení nejsou nepřiměřené jeho situaci, do které se dostal porušením své zákonné povinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel ve stanovené lhůtě. 8. Poněvadž bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření platné kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o.z., na podkladě které žalobce prodal a předal žalovanému výše označený motorový automobil ŠKODA 135L [příjmení], [registrační značka], rok výroby 1989, [VIN kód] spolu se všemi potřebnými doklady, přešlo ke dni [datum] vlastnické právo k automobilu z žalobce na žalovaného a žalobce tudíž není ode dne [datum] vlastníkem ani provozovatelem sporného automobilu. 9. Na podkladě čl. VI. smlouvy a podle udělené plné moci ze dne [datum] vznikla žalovanému povinnost provést změnu zápisu vlastnictví k uvedenému vozidlu v evidenci motorových vozidel příslušeného správního orgánu, což žalovaný přes výzvu žalobce prokazatelně nesplnil. Žalobci proto nezbylo, než se domáhat svých nároků soudní cestou. 10. Skutečnost,. že žalovaný později smlouvou ze dne [datum] převedl sporný automobil na třetí osobu [jméno] [příjmení] a že dne [datum] byl automobil předán na vrakoviště, nemá pro výsledek sporu žádný význam. Rozhodující byla skutečnost, že ode dne [datum] měl žalovaný nejen zakoupený automobil, ale i všechny doklady nezbytné pro přehlášení vozidla z žalobce na žalovaného, že žalovaný dohodnutou povinnost zajistit přepis vozidla nesplnil a že žalobci znemožnil zajistit přepis z jeho vlastního podnětu, neboť žalobce jž neměl k dispozici uvedené doklady. 11. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě podle § 80 o.s.ř. a podle zmíněného nálezu Pléna ústavního soudu ČR vyhověl (odstavec I. výroku rozsudku). 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, proto podle jeho výsledku je žalovaný ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.827 Kč, která představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 2.000 Kč a účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za návrh ve věci samé a za účast při jednání) ve výši 2.500 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5 citované vyhlášky a § 9 odst. 3 písm. a) cit vyhl., to znamená za 3 úkony právní služby celkem 7.500 Kč, paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem částka 900 Kč, za cestovné podle § 13 cit. vyhl. 227 Kč a za ztrátu času podle § 14 cit. vyhl. 2 x 100 Kč, celkem 200 Kč. Právní zástupce žalobce další náklady nepožadoval a skutečnost, že je plátcem DPD, soudu nedoložil (odstavec III. výroku rozsudku).