20 C 179/2023-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 15 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a žalovaný při uzavření smlouvy obdržel částku 15 000 Kč, kterou se zavázal vrátit společně s poplatkem 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách splatných v hotovosti, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však uhradil toliko 8 405 Kč, z toho bylo na poplatek započteno 8 405 Kč a na jistinu 0 Kč, proto se nyní žalobkyně domáhá částky 15 000 Kč jako nesplacené jistiny společně s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] a dále nesplaceného poplatku 1 555 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] převedla pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [název] a tato společnost následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. 4. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že jde o naskenovaný dokument, podle kterého se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 15 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem 9 960 Kč zavázal splatit v hotovostním režimu v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky, podle kterých u půjčky s 52 splátkami činí RPSN 199,4 %. 5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o naskenovaný dokument, podle kterého právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] postupuje na [právnická osoba] S. á. r. l. pohledávky označené v příloze [číslo] smlouvy, přičemž na poslední straně je patrný fragment seznamu pohledávek. Z listiny označené jako příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že jde o PDF dokument s tabulkou o jednom řádku obsahujícím údaje žalovaného, číslo a datum smlouvy a aktuální dlužnou částku. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek č. [bankovní účet] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o naskenovaný dokument, podle kterého [právnická osoba] S. á. r. l. postupuje na žalobkyni pohledávky, které jsou uvedeny v seznamu pohledávek jako příloha [číslo] (seznam na CD). Z listiny označené jako Příloha 1 – Seznam pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument obsahující také údaje o pohledávce za žalovaným. Z listiny označené jako Dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, z přílohy [číslo] z výpisu z bankovnictví soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy; z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla odeslána. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, kterým [právnická osoba] S. á. r. l. oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy; z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla odeslána. 6. Z listiny označené jako Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, podle kterého žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; z podacího poštovního lístku vyplývá odeslání zásilky. 7. Na základě uvedených skutkových zjištění učinil soud závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovaným na základě dohody označené jako Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] dohodli na poskytnutí částky 15 000 Kč žalovanému a na vrácení celkem částky 24 960 Kč v týdenních splátkách. Soud pak nepovažuje za prokázané že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a [právnická osoba] S. á. r. l. došlo k ujednání o převodu pohledávky vůči žalovanému na základě dohody označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Soud má za prokázáno, že mezi [právnická osoba] S. á. r. l. a žalobkyní byl dohodnut převod pohledávek na základě dohody označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, resp. nebyla dostatečně prokázána. Z předložených listin soud nemohl uzavřít, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a [právnická osoba] S. á. r. l. došlo k ujednání o převodu pohledávky vůči žalovanému na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], neboť soudu byla předložena toliko smlouva ze dne [datum] Ani na základě této v jiný den datované smlouvy však nelze učinit závěr o převodu pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť soud neuvěřil tomu, že předložená příloha [číslo] obsahující údaje pohledávky za žalovaným je skutečně přílohou této smlouvy o postoupení pohledávek. Podle předložené smlouvy, která byla předložena jako naskenovaný dokument, měly být v příloze [číslo] uvedeny všechny převáděné pohledávky, které měly být označeny vymezenými údaji, avšak předložena byla listina, která sice je označena jako příloha [číslo] ale bez uvedení, k jaké smlouvě se vztahuje, přičemž je v ní obsažena jen pohledávka vůči žalovanému, která ale není vymezena údaji podle smlouvy, a nadto byla tato příloha předložena jako PDF dokument, tedy soud neuvěřil, že je součástí smlouvy o postoupení, která byla předložena jako naskenovaná listina se zcela jiným formátováním (navíc v naskenované smlouvě je vidět fragment seznamu postupovaných pohledávek, který je vizuálně odlišný od předložené přílohy [číslo]). S ohledem na to tedy soud nemohl dospět k závěru, že došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] na [právnická osoba] S. á. r. l., což následně vylučuje také závěr o následném převodu pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud žalobkyně předložila oznámení o postoupení pohledávky, nepostačuje pouhé oznámení o postoupení pohledávky (třebaže učiněné původním věřitelem) k prokázání postoupení pohledávky. Samotné oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. je totiž pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost a účinnost postoupení a nepostačuje ani jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení (odlišně od úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku). S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval existencí tvrzeného nároku. 9. Nad rámec toho však soud uvádí, že z předložené smlouvy o půjčce by bylo možno učinit závěr o neplatnosti takové smlouvy pro rozpor se zákonem podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy, neboť ujednané podmínky jsou v rozporu s dobrými mravy, což plyne už ze samotné ve smlouvě uvedené výše RPSN 199,4 % 10. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.